Novela by měla zavést povinnost premiérovy kontrasignace u rozhodnutí prezidenta, kterým odpouští nebo zmírňuje uložený trest, nebo zahlazuje odsouzení. U zastavení trestního stíhání už povinnost platí. 

Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek soudí, že současná úprava bez spolupodpisu nefunguje a porušuje principy parlamentní republiky. Prezident činí sám o sobě rozhodnutí, za které neodpovídá, uvedl. 

Naopak exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) tvrdil, že kontrasignace problém milostí jako mimořádné záležitosti nevyřeší. Dál to bude podle něho mimořádný a soudně nepřezkoumatelný prostředek, který vychází z monarchie. Pospíšil by podpořil návrh, který by milosti zrušil úplně. 

Za jejich zachování jako aktu milosrdenství směřující ke zmírnění tvrdosti trestu se vyslovil šéf poslanců ODS Marek Benda, který podal návrh na zamítnutí. Kontrasignace by vedly podle něho jen k politickým hádkám. 

"Kontrasignace ničemu nepomůže," připojila se také vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM). Rovněž ona připouští debatu o zrušení institutu milostí i amnestie. 

Návrh na zamítnutí nakonec neprošel ve dvou hlasováních vždy o dva hlasy. Protože jde o ústavní novelu, musela by ji podpořit v závěrečném hlasování nejméně třípětinová většina poslanců. Z pohledu rozložení sil v dolní komoře se to nezdá příliš reálné. 

Předlohu podali sociální demokraté už před rokem. Zaorálek ji tehdy zdůvodňoval mimo jiné podezřeními z korupce, která se objevila u některých milostí bývalého prezidenta Václava Klause.