Na Slovensku v současnosti příspěvek na bydlení pobírá přibližně 9000 uprchlíků před válkou, ale pracuje tu a odvody platí přibližně 70.000 lidí z Ukrajiny, a ti do systému odvádějí víc, než z něj čerpají, argumentoval ministr.

"Internet zaplavila tvrzení o masovém zneužívání systému a o vytahování peněz ze státu. Šíří se masově, ale nejsou pravdivá, jsou totiž postavená na manipulaci s fakty. Chci říci velmi jasně, že nic takového se neděje," zdůraznil Šutaj Eštok, jehož vyjádření citovala slovenská média.

Ministr upozornil, že dočasné útočiště není azyl, ale jde o dočasnou ochranu podle práva Evropské unie pro výjimečnou situaci. Lidé v tomto postavení mohou ze Slovenska odjet a zase se vrátit zpět, to je v souladu se zákonem. Zároveň však platí, že pokud nejsou na Slovensku, nemají nárok na jakékoli dávky či příspěvky od státu.

Po zpřísnění pravidel pobírá podle ministra v současnosti příspěvek na ubytování přibližně 9000 uprchlíků před válkou. Většina si ale podle ministra platí bydlení z vlastních zdrojů. Významná část pomoci je financovaná z evropských peněz, a ne ze státního rozpočtu. Pomoc pobírají hlavně matky s dětmi a zdravotně těžce znevýhodněné osoby, dodal Šutaj Eštok.

Upozornil na skutečnost, že na Slovensku pracuje a platí odvody přibližně 70.000 Ukrajinců a Ukrajinek. "Do systému odvádějí víc, než z něj čerpají. Jen za poslední roky přinesli do veřejných financí stovky milionů eur," řekl Šutaj Eštok.

Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) je na Slovensku více než 149.000 uprchlíků z Ukrajiny.

Ukrajinští uprchlíci na Slovensku loni zaplatili na daních a odvodech už více peněz, než země vynaložila na pomoc této skupině migrantů. Většinu těchto výdajů Slovensku proplatila Evropská unie, vyplývá z vládní analýzy, zveřejněné loni v květnu. Tisíce Ukrajinců přišly na Slovensko po začátku ruské invaze v únoru 2022 a značná část z nich pokračovala v cestě do dalších evropských zemí včetně Česka.

Podle odhadu vládního Institutu finanční politiky ukrajinští uprchlíci předloni zvýšili příjmy státu o 217 milionů eur (5,4 miliardy Kč), a to ve formě daně z příjmů, dále povinných odvodů a daní ze spotřeby zboží a služeb. Oproti roku 2023 uvedený přínos stoupl více než o třetinu. Naopak náklady na pomoc uprchlíkům předloni klesly meziročně o více než polovinu na 98 milionů eur (2,44 miliardy Kč).

Celkově za roky 2022 až 2024 na tento účel a na humanitární pomoc vynaložila Bratislava 509 milionů eur (12,6 miliardy Kč); šlo například o příspěvky na ubytování uprchlíků, jejichž poskytování Slovensko mezitím omezilo, či náklady na vzdělávání ukrajinských dětí. Zhruba dvě třetiny těchto výdajů byly Slovensku proplaceny z evropských fondů.

Slovensko společně s Českem a Maďarskem byly jediné země, které se na prosincovém summitu Evropské unie v Bruselu nezaručily za půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu Kč), která má Kyjevu pomoci dál se bránit ruské agresi. Premiér Robert Fico tehdy prohlásil, že Slovensko odmítá další financování zbraní a jiného vojenského vybavení pro Ukrajinu. Fico a maďarský premiér Viktor Orbán navzdory téměř čtyři roky trvající ruské invazi na Ukrajinu udržují dobré vztahy s Moskvou.