Národní rada souhlasila alespoň s tím, aby se Slovensko zapojilo do takzvaného záchranného fondu eurozóny na pomoc zemím, které se dostanou do podobných potíží, s nimiž se teď potýká právě Řecko. Poslanci se při hlasování řídili doporučením předsedkyně vlády Ivety Radičové. 

Bratislava měla původně Aténám půjčit 818 milionu eur (asi 20,3 miliardy Kč), rámcovou dohodu o pomoci eurozóny Řecku podepsal ještě před červnovými parlamentními volbami na Slovensku tehdejší ministr financí Ján Počiatek. Země ale mohla být dohodou o poskytnutí pomoci vázána až po ratifikaci, což si vyžádalo souhlasné stanovisko parlamentu. 

Slovensko je nejchudším členem eurozóny a slovenským politikům se nezdálo spravedlivé, aby jejich země přispívala bohatším zemím, které nezvládají své dluhy. Půjčka, kterou Slováci odmítli Řecku poskytnout, je součástí mezinárodní pomoci v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Tuto pomoc má Řecko čerpat v následujících třech letech a část už jí také obdrželo. 

Postoj vlády k záchrannému fondu, takzvanému eurovalu, a půjčce Řecku na plénu obhajoval ministr financí Ivan Mikloš. "Zatímco v případě půjčky Řecku jde o reálné půjčování reálných peněz, které nemáme, u valu je to vlastně záruka, která se nebude muset naplnit," řekl Mikloš. Bývalé vládě premiéra Roberta Fica Mikloš mimo jiné vyčetl, že souhlasila s nevýhodnými podmínkami účasti Slovenska v záchranném mechanismu. 

Záchranná síť, ke které se Slováci na rozdíl od poskytnutí půjčky Řecku připojí, je systémem garancí za úvěry v objemu až 750 miliard eur (asi 18,6 bilionu Kč). Na jejím vytvoření se na jaře dohodly země Evropské unie spolu s Mezinárodním měnovým fondem. Eurozóna, jíž je Slovensko součástí, má do fondu přispět garancemi za 440 miliard eur, z toho na Slováky připadá 4,37 miliardy eur (asi 108,4 miliardy Kč). Zbytek připadá na MMF a malá část na Evropskou komisi. 

Takzvaný euroval se plným názvem jmenuje Fond finanční stability Evropské unie a z anglického názvu European Financial Stability Fund používá zkratku ESFS. Řízením fondu byl pověřen Klaus Regling, který minulý týden uvedl, že fond už je plně funkční a v případě potřeby zajistí slíbené garance za 440 miliard eur. Fond je součástí zmíněné záchranné sítě v objemu až 750 miliard eur. 

Rámcovou dohodu o pomoci eurozóny Řecku podepsal ještě před červnovými parlamentními volbami na Slovensku tehdejší ministr financí Ján Počiatek. Země jí ale mohla být vázána až po ratifikaci, což si vyžádalo souhlasné stanovisko parlamentu. 

Zapojení Slovenska do ochranného eurovalu už dříve podmiňovala slovenská premiérka Iveta Radičová například zpřísněním dohledu nad dodržováním pravidel hospodaření členů EU. Evropská komise a Evropská centrální banka měly i prokázat, že problémový stát učinil všechno pro to, aby si zajistil peníze na finančních trzích. Pomoc by taková země mohla čerpat v souladu s pravidly MMF. 

Část nynější slovenské koalice chtěla v parlamentu jednat o půjčce Řecku ještě před volbami v květnu. Kvůli příliš nízké účasti poslanců se ale schůzi opakovaně nepodařilo zahájit, a rozhodnutí tak zůstalo až novému parlamentu. Jednotný názor na poskytnutí půjčky tehdy neměly koaliční ani opoziční strany. 

Půjčku Řecku odmítlo 69 z 84 hlasujících poslanců. Proti byli všichni poslanci trojkoalice vládních stran SDKÚ-DS, SaS a Most-Híd, přidala se i pětice zákonodárců opoziční SNS. Zapojení Slovenska do ochranného eurovalu podpořilo 140 ze 142 hlasujících zákonodárců.