Její další dvě strany, tedy populistická LS-HZDS Vladimíra Mečiara a nacionalistická SNS Jána Sloty, se v předvolebních průzkumech pohybovaly kolem pětiprocentní hranice, jejíž překonání je podmínkou pro vstup do parlamentu. Většinu poslaneckých křesel by naopak mohly obsadit opoziční středopravé strany. Může se tak podobně jako před dvěma týdny v Česku stát, že Fico sice vyhraje, ale nebude mít s kým sestavit vládu opírající se o většinovou podporu parlamentu.

O důvěru zhruba čtyř milionů voličů usiluje 18 politických stran a hnutí. Jen osm z nich má ale podle předvolebních průzkumů šanci zasednout ve stopadesátičlenné Národní radě. Je to koaliční trojlístek a pětice středopravých stran.

V posledním průzkumu agentury Focus získala Ficova strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) 29,5 procenta, Slotova Slovenská národní strana (SNS) 7,7 procenta a Mečiarova Lidová strana-Hnutí za demokratické Slovensko (LS-HZDS) pět procent hlasů.

 Tři středopravé strany už v parlamentu působí a mají šanci v tom pokračovat: Slovenskou demokratickou a křesťanskou unii-Demokratickou stranu (SDKU-DS), kterou vede neúspěšná prezidentská kandidátka Iveta Radičová, chce podle průzkumu Focus volit 12,1 procenta voličů, Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) 9,2 a Stranu maďarské koalice (SMK) 5,2 procenta voličů. Dvě další strany dosud v parlamentu oficiálně zastoupeny nebyly: stranu Svoboda a solidarita (SaS), která by se v Česku dala přirovnat k Věcem veřejným, hodlá podle průzkumů podpořit 12,4 procent voličů a stranu Most-Híd, která stejně jako SMK míří zejména na etnické Maďary žijící na Slovensku, chce volit 6,5 procenta respondentů.

Rozdělení sil v novém parlamentu podle odborníků závisí i na tom, kolik z menších středopravých stran v něm nakonec opravdu zasedne. Stejně těžké jako odhadnout výsledek voleb je i spekulovat o povolebním scénáři. Ficův Směr z povolební spolupráce nevyloučil žádnou stranu. Pokračovat ve společné vládě s ním chtějí LS-HZDS i SNS, ovšem otázkou je, zda to bude stačit. Naopak spolupráci s Ficovou stranou až na SMK odmítla ostatní zmíněná uskupení. Důvodem bylo i to, že opozice v předvolební kampani slibovala zejména změnu politického stylu. Vládní koalice zase sázela především na zachování štědrých sociálních výhod.

Letošní volby přinesou Slovákům novinku: poprvé budou moci hlasovat vězni, avšak pouze ti, kteří nespáchali zvlášť závažný zločin. Na rozdíl od Čechů mohli také Slováci žijící v zahraničí hlasovat korespondenčně.

Přímo na Slovensku se volby uskuteční ve zhruba 6000 volebních místnostech. Otevřít se mají v 07:00 SELČ, obce však mohou začátek posunout i na dřívější hodinu; hlasování skončí ve 22:00 SELČ. Politické strany mohou vábit voliče i během sobotního hlasování, agitovat ale nesmějí ve volebních místnostech a nesmějí se už zveřejňovat průzkumy preferencí. První odhad výsledků by měl být k dispozici po uzavření volebních místností, tedy krátce po 22:00 SELČ, oficiální výsledky se čekají v neděli dopoledne.

Politické strany v předvolební kampani utratily statisíce eur. Nejvíce zřejmě vládní Směr a také jeho soupeři z SDKU-DS a KDH, kteří si na kampaň vzali úvěry. Kromě toho musely všechny strany a hnutí složit kauci 16.596 eur (asi 430.000 korun).

Letošní kampaň, přestože byla finančně náročná, podle analytiků nebyla příliš výrazná. Hlavní tématem se stalo napětí ve slovensko-maďarských vztazích. Slováci nelibě nesli to, že nová maďarská vláda umožnila získání občanství zahraničním Maďarům bez trvalého pobytu v Maďarsku. Slováci reagovali zpřísnění svého zákona, podle kterého etničtí Maďaři žijící na Slovensku přijdou v případě přijetí maďarského občanství o občanství slovenské. Nesměli by pak třeba pracovat ve státních službách ani být voleni do parlamentu.

Později v kampani rezonovaly především záplavy. Mnohé strany kvůli nim zrušily mítinky a začaly organizovat humanitární pomoc. Na poslední chvíli ve čtvrtek propukla aféra kolem nahrávky, jež údajně naznačuje, že Fico byl zapleten do nelegálního financování své strany. Premiér záznam označil za podvrh, který má Směr-SD poškodit při hlasování.

Podle analytiků letošní volby patrně přilákají méně voličů než v minulosti. Účast se prý bude pohybovat kolem 50 procent, což by bylo nejméně v historii samostatného Slovenska.