Ze studie vyplývá, že se k některé z církví nepřihlásila více než pětina obyvatel pětimilionové země pod Tatrami. Podle sčítání lidu z roku 2011 bylo bez vyznání pouze 13 procent Slováků. 

Akademie tvrdí, že letošní výsledky jsou přesnější, protože studie byla sestavena na základě podrobnějších informací než při posledním sčítání lidu. V něm se výrazně zvýšil počet lidí, kteří využili možnosti na otázku náboženského vyznání neodpovědět. 

Ačkoliv k některé z církví se na Slovensku hlásí téměř osm z deseti obyvatel, jen zhruba polovina z nich pravidelně chodí do kostela. Alespoň jednou za měsíc se náboženských obřadů zúčastňují dvě pětiny Slováků. 

"Čtvrtina populace nechodí do kostela vůbec a spolu s těmi, kteří chodí do kostela méně než jednou za rok, tvoří téměř stejně početnou skupinu jako pravidelní návštěvníci bohoslužeb," upozornila akademie. Potvrdily se tak dřívější odhady, že Slováci nepatří k silně věřícím sympatizantům církví. 

Výrazná většina respondentů se rovněž vyslovila proti tomu, aby duchovní zasahovali do politiky. Například katoličtí biskupové čas od času zveřejňují apoštolské listy, ve kterých vyjadřují svůj názor na dění v zemi. Téměř polovina Slováků v průzkumu podpořila názor, aby církve nebyly financovány státem. 

Tradičně nejsilnější postavení mezi církvemi na Slovensku má římskokatolická církev. K ní se hlásí šest z deseti obyvatel země.