Dnes je úterý 19. května 2026., Svátek má Ivo
Počasí dnes 18°C Polojasno

Slova, která dali Češi světu: Robota zná každý, víte ale i o těch dalších?

30. 3. 2026 – 10:00 | Magazín | Jiří Rilke

Slova, která dali Češi světu: Robota zná každý, víte ale i o těch dalších?
zdroj: Gemini
Přidat mezi oblíbené zdroje na Googlu

O Rossumových univerzálních robotech jsme se všichni učili už ve škole, naše země a jazyk má ale světových stop v portfoliu mnohem víc.

Řeč, kterou v celosvětovém měřítku mluví vlastně jen naprosté minimum lidí, nechala ve slovní zásobě zeměkoule řadu nesmazatelných stop. Největší klasiku známe všichni, ale u ní seznam ani zdaleka nekončí.

1. Robot

Slovo, které je běžnou součástí slovní zásoby snad každého pozemšťana, spatřilo světlo světa už před více než sto lety: Konkrétně v lednu roku 1921, kdy měla premiéru hra Karla Čapka s názvem R.U.R., což byla zkratka pro "Rossumovy univerzální roboty".

Čapek se odrazil od slova robota, tedy práce s nepříliš dobrovolnými konotacemi, aby pojmenoval mechanické lidské sluhy. Význam zůstal zachován a slovo dodnes označuje automatizaci a umělé bytosti.

Zajímavé nicméně je, že slovo jako takové nepochází přímo od Karla Čapka. Nebýt návrhu jeho bratra Josefa, robotům bychom totiž dnes dost možná říkali "laboři", protože právě "labor" byl původní zamýšlený název mechanických bytostí ve slavné hře. Když ale Josef Čapek vymyslel robota, Karel ho milerád použil.

2. Pistole

Nejklasičtější název krátké palné zbraně taktéž pochází z češtiny, ačkoliv v tomto případě se bavíme o daleko starší verzi jazyka než v případě robotů. 

Původ slova lze totiž vystopovat až do dob husitských válek, kdy se začaly do rukou tehdejších bojovníků dostávat první palné zbraně. Těm se kvůli jejich specifickému zvuku i tvaru hlavně s rozšířením na konci začalo říkat "píšťaly", což si pak vypůjčila němčina, pak francouzština a později angličtina a s ní prakticky celý svět.

Období, kdy se tyto ruční kanóny používaly k palbě olověných kulí či kartáčů k zastrašení a samozřejmě i eliminaci pěchoty, velmi pěkně přiblížila skvělá česká videohra Kingdom Come: Deliverance II. O píšťalách si tak nemusíte jen číst, můžete si je i virtuálně vyzkoušet.

3. Dolar

Dnešní symbol americké ekonomiky a ekvivalent pro (většinou) stabilní měnu má také původ na českém území. Musíme opět zamířit do středověku, tentokrát ale do města Jáchymov, které na počátku 16. století patřilo k předním evropským centrům. Důvod byl prostý: Těžilo se tu stříbro.

Jáchymov, německy Joachimstal, si razil vlastní stříbrné mince, kterým se podle jména města říkalo joachimstaler. Což bylo celkem dlouhé označení, které nikoho nebavilo odříkávat, a postupem času zůstal jen taler. Češi si tuto původně německou zkratku zkomolili na "tolar". A jelikož byla jáchymovská mince velmi hodnotná a ceněná, slovo tolar zobecnělo jako název pro mince ražené v celém království a o něco později se rozšířilo i široko daleko po celé Evropě.

O silné měně se pak doslechli až ve Španělsku, kde si místní toto slovo vypůjčili a zkomoleninou "dolera" začali nazývat stříbrné mince ražené v Americe. A naopak velmi populárním španělským pesos se už od 16. století říkalo mezi anglickými kolonisty dolar. Když si pak Spojené státy vyválčily svou nezávislost, byl v tu dobu už dobře zavedený dolar zvolen za oficiální název americké měny.

4. Houfnice

Mezi zbraněmi máme ještě jednoho zástupce, a stejně jako u pistole je potřeba prapůvod slova hledat v husitských válkách. Dnes se houfnice často používá k označení jakéhokoliv dělostřelectva, které zasahuje nepřítele nepřímou palbou, když se ale podíváme na stará děla, která se označovala tímto slovem, je původ slova najednou daleko jasnější.

Označení bylo totiž zcela prozaické: Husité děla pojmenovali proto, že sloužila k zasahování a eliminaci skupin, tedy houfů, útočící pěchoty z malé vzdálenosti.

Trochu kuriózní je, že samotné slovo houf je germanismus – pochází z německého hüfe. Houfnici si pak pro změnu Němci vypůjčili zase zpátky, jen zkomolenou jako aufeniz, později haussnitz a nakonec haubitze, což je slovo, které existuje dodnes. Z něj si pak zbraň pojmenovala většina evropských národů. Jedním z přejatých jmen je nizozemské houwitser, z nějž pak vznikl anglický název howitzer.

5. Polka

Nebylo by divu, kdybyste naprosto automaticky přepokládali, že polka musela vzniknout v Polsku. Jenže ono ne, tanec polka je původně náš.

Skočná a radostná polka u nás vznikla v devatenáctém století a základem je prosté slovo "půlka" odkazující na půlkrok, který je pro polku typický. Polka, tedy slovo pro polskou ženu, které je stejné jak v češtině, tak polštině, se začalo používat z úcty a podpory polského povstání proti Rusku z let 1830-1831.

6. Pilsner

A jasně, že nemůžeme napsat seznam známých českých zásahů do světové slovní zásoby a vynechat náš pyšný tekutý chléb. 

Pilsner, celosvětově známé slovo pro specifický druh piva, je přímý odkazem na západočeskou Plzeň (německy Pilsen).

Právě tam pod zručnou rukou legendárního bavorského sládka Josefa Grolla v pivovaru Pilsner Urquell v roce 1842 vznikla z nezaměnitelných českých ingrediencí, včetně známého žateckého chmele, várka úplně prvního světlého ležáku na světě.

Dnes se pod označením pilsner vaří pivo na celém světě – od Ameriky až po Japonsko.

Jiří Rilke je publicista s klasickým vzděláním, který se ve své práci věnuje především společenským tématům. Věří, že i složité otázky dneška lze zprostředkovat srozumitelně, aniž by se vytratil jejich význam. Ve volném čase rád čte filozofii, zajímá se o dějiny Evropy a vždycky jej fascinoval svět celebrit, který by podle něj posloužil pro nejednu sociologickou studii.

Předchozí článek

El Niño, jaké nemá obdoby: Přijde nejteplejší rok v celé historii, předpovídají odborníci

Následující článek

Po třicítce vás kocovina zničí víc než kdy dřív, důvod je biologický

Nejnovější články