Skryté zdražování: Za co Češi poslušně platí čím dál tím víc, aniž by si toho všimli

Spousta českých spotřebitelů má v posledních letech pocit, že se život čím dál tím dražší. A nemusí se jednat jen o prostou pomýlenou autosugesci, pocitově vyšší náklady mohou mít zcela reálný základ.

Jeden z faktorů, o kterém máme povědomí všichni, je samozřejmě inflace. Šílená čísla mířící až k 18 % meziročně z let 2022 a 2023 už jsou díkybohu pryč a momentálně před sebou máme meziroční číslo okolo 2,5 %, uvádí Český statistický úřad.

To ale neznamená, že všechno zdražuje právě o přesně takový poměr: Jednotlivé potraviny mohou zdražit násobně víc a pocit drahoty je rázem na světě.

Pocit, že za své peníze toho máte čím dál tím méně, ale nemusí pramenit pouze z vyšší absolutní ceny produktu. Mohou za ním stát i legální, ale nepříliš etické praktiky, ke kterým se často uchylují sami výrobci. Nenápadně sníží hmotnost, cenu výrobku však nezmění. A nebo dokonce zdraží.

Pro podobné praktiky se coby označení vžily dva anglismy: Shrinkflace a Skimpflace.

Shrinkflace je výše popsané zmenšování výrobku za stejnou cenu, skimpflace je naopak snižování obsahu kvalitních surovin za stejnou cenu. A oboje se děje prakticky dnes a denně. A nebojte, nejsme v tom světovou raritou, děje se to všude.

Britský list The Guardian například již před dvěma lety informoval o tristních změnách ve velikostech obalů: Například ústní voda Listerine zmenšila láhev z 600 ml na 500 ml a přitom zvýšila cenu, což ve výsledku znamenalo, že zákazník najednou platil o celých 46 % víc za stejný objem. 

Aby bylo zmenšování méně patrné, výrobci častokrát nemění velikost obalu jako takového, jen zmenšují obsah. A v balení pak najdete prostě víc vzduchu. Podobná praktika je mimochodem například v sousedním Německu nelegální, ale reálně se stále děje a nikdo ji moc neřeší.

Zprávy

Výhodná nabídka, která se změní v drahou past. Jak operátoři nenápadně vytahují peníze z kapes

Soudce by totiž musel rozhodovat o každém výrobku zvlášť, protože neexistují žádné jasné směrnice, co se ještě smí a co už ne, na což zkrátka nemá nikdo čas, jak informuje odbornice na výživu a ochranu spotřebitelů Daniela Krehl v rozhovoru pro Goethe Institut. 

I Němci mají samozřejmě s jevem bohaté zkušenosti: Snad největší aféru tam před několika lety rozpoutal margarín Rama, který se za stejnou cenu najednou zmenšil o 20 %, ale zůstal v na pohled stejně velkém balení.

A ušetřeni samozřejmě nejsme ani my: Určitě jste si v obchodech všimli tabulek čokolád, které mají najednou jen 90 gramů. Máte pocit, že dřív to byla stovka? Pocit vás neklame. Praktika zasáhla celou řadu známých oblíbených sladkostí i nápojů a dalšího zboží.

„Balení na první pohled zůstávají stejná. Člověk by musel mít přímo vedle sebe balení před a po zmenšení, aby poznal rozdíl,“ uvedl renomovaný ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Firmy a výrobci se k tajnému zdražování uchylují často proto, že kvůli rostoucím cenám surovin zkrátka musí, ale raději zmenší obsah, čehož si lidé tolik nevšimnou, než aby odrazovali zákazníky vyšším číslem na cenovce. Praktický výsledek je ale úplně stejný: Věc je zkrátka a dobře dražší.

„Cena kakaa rostla i pětinásobně a výrobce se musí rozhodnout, zda půjde do zvyšování cen, nebo upraví gramáž výrobku. Rozhodování nikdy není snadné,“ uvedla před časem mluvčí společnosti Nestlé Tereza Skrbková.

Konkrétní příklady jsou k vidění například díky serveru dTest, který srovnal balení v letech 2018 a 2024: 

Granko: 450 g -> 400 g

Vitana Masox: 144 g -> 110 g

Lay's Max Deep Cut: 140 g -> 120 g

Orion Delissa: 33 g -> 30 g

Bohemia Chips solené: 230 g -> 200 g

Majonéza Hellmann's: 420 g -> 405 g

A velká spousta dalších.

Rada spotřebitelům, jak se před něčím podobným bránit, navíc prakticky neexistuje. Jak už padlo, praktika není vyloženě nelegální, a když už na ni zákony vůbec pamatují, neexistují žádné směrnice. 

Nakupující si tak maximálně může dát pozor a sledovat ceny za gramáž či objem a nikoliv za balení, aby zdražení odhalil. A od věcí není také kontrolovat obsah kvalitních surovin, tedy například procentuální zastoupení masa v uzeninách, protože i to se občas nenápadně snižuje při zachování ceny.

Zda si ale pak výrobek stejně koupí, nebo se pokusí ho bojkotovat na znamení nesouhlasu, už je samozřejmě čistě na něm. Zdražování ale s největší pravděpodobností neustane, ať už udělá cokoliv.