Teprve poté prý zraněný pachatel spáchal sebevraždu střelou do hlavy. Lipšic to prohlásil v Bratislavě. 

Lipšicova slova potvrdil policejní prezident Jaroslav Spišiak. Upřesnil, že pachatele nejprve zasáhl policejní střelec ze samopalu do hrudníku. Těžce zraněný pachatel se pak prý sesul pod balkon jednoho domu a střelil se do hlavy. 

Ministrovo prohlášení okamžitě vyvolalo otázky přítomných novinářů, jak lze z pitvy prokázat, že policejní kulka muže zasáhla několik vteřin před jeho sebevraždou, a nikoli až potom. Některé slovenské informační servery zase o ministrově prohlášení okamžitě informovaly titulkem Střelce zabil policista! 

Lipšic ale upřesnil, že už zásah policejního střelce do hrudníku pachatele byl smrtelný, trvalo by to však déle. Pachatel zřejmě ve snaze zkrátit si utrpení se střelil z posledních sil sám do hlavy. 

Pachatele ministr identifikoval jako osmačtyřicetiletého Ľubomíra Harmana. Na rozdíl od dosavadních zpráv médií nebyl nikdy profesionální voják ani policista, pouze v letech 1981 až 1983 vykonával základní vojenskou službu. Na dané adrese v Devínské Nové Vsi bydlel od roku 1989, se sousedy moc nemluvil, ale nebyl agresivní. Nikdy nebyl ženatý. V zaměstnáních, které vykonával od 90. let, měl pověst seriózního a pečlivého pracovníka. 

Od srpna 2008 byl nezaměstnaný a plně se věnoval své zájmové činnosti - sportovní střelbě. Byl členem střeleckého klubu vojáků v záloze, přátelil se s jeho předsedou. Jako člen klubu a držitel zbrojního průkazu legálně měl šest zbraní. Vlastnil i zbraň ČZ 858 Tactical, což je civilní verze známého vojenského samopalu vzor 58. Od vojenského vzoru se tato verze liší tím, že je upravena pouze ke střelbě jednotlivými ranami. 

Lipšic potvrdil, že policie prověřuje možnost, že pachatel střílel i dávkami, jak tvrdila některá svědectví. "Pokud by si Harman takto upravil svou zbraň, vlastnil by ji nezákonně," zdůraznil. 

Ministr se v této souvislosti důrazně vyslovil pro zrušení práva civilních osob držet automatické pušky, a to i ty, které střílejí jen jednotlivými ranami. Důvodem je právě to, že tyto zbraně lze až příliš snadno upravit na střelbu dávkami.