Senzační objev: Vědci s pomoci dronu objevili město civilizace, na níž jsme už zapomněli. Nebo vy ne?

V bolivijských Andách se odehrál objev jako vystřižený z dobrodružného filmu. Mezinárodní tým archeologů narazil na ruiny monumentálního chrámového komplexu, které mohou zásadně změnit naše chápání jedné z nejzáhadnějších civilizací jižní polokoule – Tiwanaku. Tato kultura, o níž se ví žalostně málo, kdysi vládla rozsáhlému území v oblasti dnešního Peru, Bolívie a Chile. Pak se však zcela beze stopy ztratila. A právě teď, po více než tisíci letech, její stopy znovu promluvily.

Chrám velký jako město, objevený díky dronům

Zlom přišel, když archeologové objevili nezmapovaný čtyřúhelníkový útvar na nenápadném vrcholu kopce, zhruba 210 kilometrů jižně od známého centra Tiwanaku. „Zpočátku to vypadalo jako obyčejné pole,“ přiznává vedoucí výzkumu Jose Capriles z Penn State University. „Ale když jsme spojili satelitní snímky a spustili drony s fotogrammetrickou technikou, objevily se před námi kamenné linie, které doslova vykreslily půdorys dávného chrámu.“

A nešlo o žádnou chýši. Nově nalezený chrám má rozměry 125 x 145 metrů – tedy zhruba jako městský blok. V jeho srdci vědci identifikovali velkou modulární budovu se zapuštěným nádvořím. Rozmístění struktur navíc odpovídá astronomickým orientacím, zejména rituálům sluneční rovnodennosti. „Tento chrám nebyl jen duchovním místem. Byl to symbol – hmatatelný důkaz moci a organizovanosti tehdejší společnosti,“ říká Capriles nadšeně.

zdroj: Profimedia.cz

Náboženství, obchod i kukuřičné pivo

Ačkoliv byl komplex nalezen vysoko v horách, důkazy ukazují, že šlo o klíčové centrum obchodu i náboženství. Chrám totiž stál na křižovatce tří hlavních starověkých obchodních cest: z produkčních náhorních plošin na severu, suchého západu a úrodných východních údolí. Právě z těchto východních nížin pocházela kukuřice, z níž místní vařili chichu – tradiční kukuřičné pivo. Na místě vědci našli stovky střepů keramických pohárů zvaných keru, které se používaly při slavnostních hostinách a rituálech. Tyto nálezy jsou důkazem, že lidé sem putovali z daleka – nejen kvůli víře, ale i kvůli výměně zboží a společenským událostem.

„V tehdejší době byly náboženské rituály způsobem, jak sjednotit různé komunity. Víra byla univerzálním jazykem, který umožňoval spolupráci i mezi odlišnými skupinami,“ vysvětluje Capriles. Ač se dnes oblast jeví jako pustá a izolovaná, v dobách Tiwanaku šlo zřejmě o pulsující centrum regionálního života – s monumentální architekturou, astronomickými znalostmi a překvapivě rozsáhlými obchodními kontakty.

Tajemství Tiwanaku: Mrtvá civilizace mluví znovu

Tiwanaku je jednou z největších záhad předkolumbovské Ameriky. V době svého vrcholu, tedy mezi 6. a 10. stoletím n. l., ovládala rozsáhlé území a vybudovala komplexní společnost se silnou ideologií, propracovanou architekturou a monumenty, které dodnes udivují badatele. A pak – kolem roku 1000 – zničehonic zmizela. Bez známek války. Bez jasné stopy. Jakoby se vypařila.

„Když do And o několik století později dorazili Inkové, našli po Tiwanaku jen ruiny,“ říká Capriles. „Ale dnes začínáme chápat, že tato civilizace byla mnohem rozvinutější a rozšířenější, než jsme si kdy mysleli.“

Starosta města Caracollo, Ventura Guaravo, kde byl chrám nalezen, hovoří o historickém průlomu. „Tento objev nám dává zpět kus naší identity. Pracujeme se státem i národními institucemi na ochraně a zachování komplexu,“ uvedl. A Capriles dodává s napětím v hlase: „Tohle může být jen začátek. Kolik podobných míst ještě leží ukryto v krajině, kterou považujeme za prozkoumanou? Kolik příběhů čeká, až je znovu odhalíme?“

Jedno je jisté – Andské hory možná skrývají víc tajemství, než jsme si kdy dokázali představit. A Tiwanaku, dávno považovaná za mrtvou civilizaci, právě znovu promluvila.