Podle generálního sekretáře ÚS Tomáše Langáška taková stížnost nemůže nijak zasáhnout do nynějšího řízení o lisabonské smlouvě, ani by kvůli ní soud "nezmrazil" ratifikaci Lisabonu. Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání. 

"My ještě zvažujeme jednu věc. Jsme přesvědčeni, že Ústavní soud se nezachoval korektně, když nerespektoval zákon o Ústavním soudu a neposoudil smlouvu jako celek, tam si vlastně stanovil proceduru, která nemá oporu v zákoně," řekl Oberfalzer.

Senátoři by proto podle něj mohli podat stížnost na nedodržení práva na spravedlivý proces. Rozhodnou se ale prý až po verdiktu ÚS o tom, zda je lisabonská smlouva v souladu s českým ústavním pořádkem. Soud se tím zabývá právě na popud skupiny senátorů ODS, jednání odročil na 3. listopadu. 

Oberfalzer dosud tvrdil, že senátoři už další stížnost na smlouvu nechystají. Navíc řekl, že svým posledním podáním k ÚS už vyčerpali své možnosti, jak žádat o přezkum smlouvy. Uvědomuje si zároveň, že proti rozhodnutí ÚS není odvolání. Soudu ale vytýká, že se "svévolně" rozhodl neposuzovat smlouvu jako celek. Právě na to by si podle něj senátoři mohli stěžovat. 

Langášek upozornil na to, že dokazování v řízení o lisabonské smlouvě už bylo uzavřeno. "Řízení bylo odročeno pouze za účelem porady soudu a nic dalšího už nelze do tohoto řízení, které teď běží, vnášet," řekl. Zdůraznil také, že proti rozhodnutí ÚS se nelze odvolat. "Rozhodnutí Ústavního soudu jsou konečná," řekl. 

Stížnost proti postupu ÚS podle Langáška sice může být podána, nemá ale velké šance na úspěch a rozhodnutí o ní bývá poměrně rychlé. "Takové ústavní stížnosti jsou, jak vyplývá z veřejné databáze, jako nepřípustné odmítány v poměrně krátkém časovém termínu. Protože tam většinou není nic předmětem posuzování, tak v horizontu několika týdnů," řekl. Stížnost by podle něj nijak nesouvisela s rozhodováním soudu o lisabonské smlouvě, ani by kvůli ní soud nepozastavoval její ratifikaci.