Senát se asi pokusí omezit snahu vlády zvyšovat bez kontroly výdaje státu
10. 6. 2026 – 16:24 | Zpravodajství | Jasmína Krásná
Senát se asi pokusí ve sporné novele o veřejných rozpočtech omezit snahu vlády zvyšovat výdaje státu bez odpovídající kontroly.
Při jednání senátního ústavního-výboru to dnes uvedl jeho předseda Tomáš Goláň (ODS), podle něhož by prosté zamítnutí bylo příliš jednoduché. Komplexní změny novely chce ve shodě s hospodářským výborem připravit ve spolupráci s experty a představit příští úterý, tedy den před středečním schvalováním novely v Senátu. Hospodářský výbor dnes projednávání přerušil a k zákonu se vrátí zřejmě příští úterý.
Novela má umožnit vládě navyšovat výdaje na obranu nad parlamentem schválený rámec až do roku 2036, o tři roky déle než nyní. Výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) se nebudou započítávat do schválených výdajových rozpočtových rámců. Stejně tak bude moci vláda navyšovat výdaje na strategické infrastrukturní stavby podle liniového zákona, tedy železnice, dálnice, silnice první třídy nebo elektrické vedení.
Změny podle kritiků rozvolní pravidla rozpočtové odpovědnosti, umožní vládě nekontrolovatelné utrácení, a tím i nebezpečný nárůst státního dluhu, i když to ministryně financí Alena Schillerová (ANO) opakovaně odmítla. Opoziční poslanci se chtějí obrátit v případě prosazení novely i na Ústavní soud také kvůli tomu, že by vláda v některých případech mohla upravovat rozpočet bez souhlasu Sněmovny.
"Já si neumím představit autoritářštější návrh," komentoval změny Stanislav Balík z klubu ODS a TOP 09. Podle něj se vládní koalici ve Sněmovně povedlo "vykostit" ústavní pasáže o dělbě moci mezi vládou a Parlamentem. "Dohled nad plněním rozpočtu je Sněmovně omezován," dodal Goláň. Podle něj novela ruší povinnost vlády čtvrtletně informovat o plnění státního rozpočtu sněmovní rozpočtový výbor, který bude místo Sněmovny projednávat pololetní zprávy.
Goláň poukazoval také na to, že novela umožní navýšit vládě rozpočtové výdaje až o deset procent bez souhlasu Sněmovny. Část výdajů bude navíc vedena mimo sledované saldo rozpočtu a umožní vládě utrácet na údržbu i provoz až 240 miliard korun ročně, které bude získávat na dluh. "Peníze budou utraceny na předvolební sliby, budou vytvářet tlak na inflaci a zvyšovat náklady na obsluhu státního dluhu, které nyní činí 110 miliard korun," dodal předseda výboru.
Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl senátorům řekl, že v saldu by nebyla finanční výpomoc státu na přístavbu jaderné elektrárny Dukovany nebo až 85 procent všech výdajů Státního fondu dopravní infrastruktury. "Vláda by všechno mohla financovat na dluh," podotkl. Podle Hampla musí být stanoven nějaký strop toho, co smí vláda utratit.
Ministryně financí uvedla, že novela sama o sobě neznamená zvýšení rozpočtového deficitu ani o jedinou korunu. Opakovaně zdůrazňovala závazek vlády udržovat schodek veřejných financí bezpečně pod třemi procenty HDP.
Zpravodaj hospodářského výboru Ondřej Lochman (STAN) ve své zprávě, kterou za něj kvůli jeho nepřítomnosti přednesla jeho stranická kolegyně Hana Žáková, navrhl zamítnutí. Výbor však o tom nehlasoval a z časových důvodů přerušil svou schůzi, a tím i projednávání zákona. Vrátit by se k němu měl v úterý dopoledne.