Senát rozhodl: Klaus půjde za velezradu před soud

Výsledky hlasování na neveřejném jednání oznámila senátní volební komise a poté před novináři i předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Žaloba bude podle něj předána Ústavnímu soudu v úterý dopoledne. Při projednávání bude horní komoru zastupovat jeden z navrhovatelů žaloby, místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier. Ústavní soud oznámil, že žaloba dostane prioritu před ostatními kauzami. Rozhodnutí by mohlo padnout nejdříve koncem března. 

Velezradou je podle zákona o Ústavním soudu "jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu". Trestem je ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt. Klausovo druhé funkční období přitom skončí už tento čtvrtek. Odsouzený prezident také ztrácí nárok na plat a požitky po skončení výkonu funkce. 

V Česku je možné cokoli

Senát podle Dienstbiera splnil svou povinnost chránit ústavnost a nemohl mlčet v situaci, kdy byla ze strany Klause opakovaně porušována ústava. "Neúcta k pravidlům vede na protiústavní scestí a tomu Senát bránit musel," řekl Dienstbier s tím, že chránit ústavnost je důležité v jakémkoliv okamžiku. "Chceme slyšet názor Ústavního soudu, co je velezrada. Chceme slyšet, kam až může prezident zajít v odmítání doporučení Parlamentu či přání českého lidu," dodal předseda senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl (za ČSSD). 

Hlasování podle předsedy senátorů ODS Jaroslava Kubery znamená, že v Česku se může stát cokoli. Senát vypustil džina z láhve a společnost bude rozklížená ještě více. V zahraničí bude podle Kubery rozhodnutí vnímáno tak, že Česká republika žaluje vlastního prezidenta pro velezradu tři dny před koncem jeho funkčního období. Podle Dienstbiera to ale mezinárodní společenství s ohledem na osobnost Klause přijme spíše s pochopením. 

Nejmenoval ústavní soudce, nepodepisoval mezinárodní smlouvy

Senátoři vytýkají odcházejícímu prezidentovi kromě kontroverzní amnestie například i to, že dosud nepodepsal doplněk lisabonské smlouvy o novém záchranném fondu eurozóny a otálel s podpisem dodatku k Evropské sociální chartě. 

Návrh předložilo 28 senátorů, dalších deset se k nim připojilo v hlasování - mimo jiné stínový ministr školství ČSSD Marcel Chládek nebo olomoucký hejtman Martin Tesařík (ČSSD). Senátoři vytýkají odcházejícímu prezidentovi kromě kontroverzní amnestie například i to, že dosud nepodepsal doplněk lisabonské smlouvy o novém záchranném fondu eurozóny a otálel s podpisem dodatku k Evropské sociální chartě.

Žaloba poukazuje také na to, že Klaus téměř rok nejmenoval žádného ústavního soudce a vyjma dvou neúspěšných pokusů ani nikoho Senátu ke schválení nominace nenavrhl, "čímž vážně ohrozil řádné fungování Ústavního soudu". Klausovi také vytýká, že pět let přes rozhodnutí Městského soudu v Praze nerozhodl o jmenování Petra Langera soudcem.