Rasmussen na úvod jednání, které má hlavně připravit klíčové dokumenty před listopadovým summitem aliance, řekl, že NATO má jeden klíčový cíl: ochranu občanů členských zemí Evropské unie.

Na jednání se ministři, mezi nimiž jsou i Alexandr Vondra za resort obrany a šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg, baví kromě zeštíhlení aliance a jejích velitelských struktur hlavně o novém strategickém rámci. Ten by měl alianci vymezit jasnější místo ve světě a také jí lépe připravit na nové hrozby, jako jsou terorismus či kybernetické útoky.

NATO a obrana Evropy

Do těchto debat spadá i otázka protiraketové obrany. "Musíme také rozhodnout, zda chceme, aby NATO bylo schopné bránit celou Evropu proti hrozbě raketových útoků," řekl generální tajemník.

"Hrozba je zřejmá. Kapacity existují. A náklady jsou zvládnutelné," dodal s tím, že podle něj NATO mělo mít protiraketovou obranu. "Obrana našich národů je tím, proč NATO existuje," podotkl.

Rozhodnutí potřebuje čas

Nedá se ale očekávat, že dnešní schůzka přijme nějaké zásadní rozhodnutí. O protiraketové obraně i o strategickém konceptu pro příští desetiletí by měli rozhodnout až šéfové států a vlád na vrcholné schůzce NATO, která se uskuteční 19. a 20. listopadu v portugalském Lisabonu.