Je to podle něj nutné pro to, aby NATO mohlo postupně zemi opustit a předat Afgháncům. Šéf aliance to řekl po jednání s premiérem Janem Fischerem. Rasmussen se setká se šéfy ČSSD a ODS Jiřím Paroubkem a Mirkem Topolánkem. ČSSD už dala najevo, že navýšení nechce, naopak zástupci ODS jsou pro. 

Ministerský předseda konstatoval, že nedokáže předpovědět, zda parlament zvýšení české účasti v Afghánistánu schválí. "Není žádné tajemství, že země je tři měsíce před volbami a že...je to politicky velmi složitá situace, v níž vláda odeslala svůj návrh sněmovně," uvedl Fischer, který je připraven udělat vše pro to, aby návrh obhájil. 

"Zásadní pro naši strategii je zajištění fungování naší výcvikové mise v Afghánistánu a očekával bych, že u českých obyvatel i politiků se mi v tom dostane podpory," řekl Rasmussen. NATO podle něj nechce v Afghánistánu zůstat navždy. Proto tam nyní členské státy posílají víc vojáků a expertů. Aliance musí být podle něj schopna úspěšně předat odpovědnost Afgháncům, a připravit tak postupné snižování vojáků. 

"Očekávám nový pokrok v letošním roce," řekl k situaci v neklidné asijské zemi Rasmussen. "Potřebujeme také školit více příslušníků policejních a vojenských afghánských jednotek. Apeluji na všechny alianční země, aby přispěly k výcviku," dodal. 

Český kabinet navrhuje vyslání dalších 55 lidí a dvou radarů. S výcvikem místní afghánské policie by mělo pomáhat 15 vojenských policistů, až 40 vojáků se dvěma dělostřeleckými radiolokátory Arthur by mělo střežit polské základny v provincii Ghazní. Sněmovní branný výbor to ale hlasy levice nepodpořil. Parlament dosud pro letošní rok schválil nasazení až 535 vojáků v Afghánistánu. 

Šéf NATO, jenž přijel do Česka od svého loňského nástupu do funkce poprvé, ocenil český rekonstrukční tým v afghánském Lógaru. Je to příklad sloučení civilní rekonstrukce a zajištění bezpečnosti, míní. 

Hovořil též o tvoření nové koncepce aliance. Řekl, že obrana území členských států zůstává základní funkcí NATO. Není to ale prý v rozporu s posilováním kapacit proti novým hrozbám, jako jsou terorismus nebo kybernetické útoky. Generální tajemník hovořil o nutnosti vytvoření protiraketového štítu pod hlavičkou aliance, aby se členské státy dokázaly chránit před hrozbami 21. století. Štít je podle něj důležitý projekt konceptu. 

Rasmussenovi se zamlouvá česká iniciativa pro větší využití vrtulníků typu Mi v misích NATO. Nadnárodní řešení jsou podle něj potřebná, neboť zajistí efektivnější akce.