Návrat symbolu Babišovy éry

Schillerová plánuje, že nová EET bude jednodušší, dostupná z mobilu a úplně zdarma. Povinná má být pro všechny. „V Hnutí ANO jsme přesvědčeni, že zajištění řádného výběru daní, odvodů a rovného podnikatelského prostředí je základní povinností vyspělého státu. Zavedení moderní formy EET je proto jedním z pilířů našeho programu, který plánujeme promítnout do programového prohlášení vlády,“ uvedla Schillerová.

Zcela zrušit výjimky prý považuje za klíčové. „Naší ambicí je nahradit výjimky co nejjednodušším a intuitivním systémem, ze kterého budou mít podnikatelé jasný přínos, například nižší daně a odstranění nekalé konkurence. Zvažujeme i možnost přímých každoročních daňových slev pro všechny, kteří budou své tržby evidovat řádně. Nejzazší termín zavedení vidím na začátek roku 2027,“ dodala.

Podle Schillerové stát po zrušení EET přišel o miliardy. Tvrdí, že podle studií přinesla evidence růst HDP o 2 až 3 procenta, zatímco její zrušení způsobilo pokles příjmů státní pokladny.

Podnikatelé se rozcházejí v názoru

Reakce na plánovaný návrat nejsou jednoznačné. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza říká, že EET má smysl hlavně tam, kde se stále točí hotovost. „Ve větších městech se už většinou vyplatí fungovat digitálně, ale v menších městech a na vesnicích stále převažuje hotovost. Rozhodně není důvod, aby měli někteří podnikatelé neférovou výhodu oproti těm, kteří plní všechna pravidla a odvádějí daně tak, jak mají.“

Naopak Luboš Kastner z Hospodářské komory připomíná, že téma EET bylo kdysi silně politické. Dnes už prý podnikatelé vidí situaci jinak. „Gastronomie se mezitím rychle profesionalizuje a většina podnikatelů chce moderní podnikání s ohledem na digitální generace. Argument o administrativní zátěži dnes neodpovídá realitě,“ říká.

Podobně smířlivý je i tajemník komory Ladislav Minčič. „Digitalizace dokladů provázejících maloobchodní prodej je trendem. Pokud by vláda přišla s moderním, jednoduchým a uživatelsky přívětivým řešením, které bude neutrální vůči způsobu placení, přispělo by to k férovému podnikatelskému prostředí,“ dodává.

Kolik to přinese a komu?

Podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky ale nelze čekat zázraky. „Domnívám se, že to spíše přinese méně. Náklady na spuštění by mohly být tentokrát minimální díky platebním terminálům a zkušenostem z dřívější verze systému. Elektronizace plateb již probíhá, a čím více se bude platit kartami, tím snadnější bude dohled nad šedou ekonomikou.“

Peterka upozorňuje, že politici by se místo EET měli věnovat důležitějším tématům, jako je inflace nebo důchodová reforma. „EET to opravdu nezachrání,“ dodává.

Schillerová ale trvá na svém: „I NKÚ konstatoval, že zrušením EET stát přišel o funkční a užitečný nástroj.“

Pokud návrh projde, Česko tak čeká návrat jednoho z nejvíce rozdělujících ekonomických projektů poslední dekády – tentokrát s příslibem, že by měl být jednodušší a chytřejší než kdy dřív.