Tyto kroky oznámila Sarkozyho kancelář.
Změny ve vládě přišly poté, co ve volbách neuspělo všech 20 kandidujících ministrů. Například Darcos prohrál ve svém volebním okrsku s kandidátkou socialistické opozice v poměru 28 ku 56 procentům hlasů. Volbami oslabený Sarkozy musel podle agentury AFP také vyjít vstříc svým kritikům uvnitř vládní většiny.

Prezidentův úřad oznámil, že Darcose nahradí dosavadní ministr financí Eric Woerth, který dostal za úkol ihned připravovat reformu nákladného důchodového systému. Novým šéfem financí se stane osobnost blízká bývalému Sarkozyho stranickému rivalovi a exprezidentovi Jacquesu Chirakovi, François Baroin, který má za úkol snížit rekordní státní deficit.

Sarkozy pustil nově do vlády i spolupracovníka svého hlavní nepřítele v řadách pravice Dominiqua de Villepina. A to poslance Georgese Trona, který bude ministrem pro státní správu. Villepin přitom uvažuje o vytvoření vlastní strany, se kterou by bojoval v příštích prezidentských volbách proti Sarkozymu. Hlavně jmenování Trona ukazuje podle komentářů na prezidentovu snahu spojit všechny pravicové proudy.

Kabinet musí opustit také státní tajemník Martin Hirsch, který jako člen levého středu symbolizoval prezidentovu snahu využívat i talentů levice. To mu někteří jeho straničtí kolegové vyčítali. Hlavní příklad této prezidentovy vstřícnosti k levici, ministr zahraničí Bernard Kouchner, však podle všeho zůstane ve funkci.

V čele vlády zůstává François Fillon, který se ráno radil s prezidentem o postupu po drtivé porážce v krajských volbách. Místní komentáře označily změny ve vláda za mírné.
Ve druhém rozhodujícím kole krajských voleb získala opoziční Socialistická strana a její spojenci 54 procent hlasů, zatímco Sarkozyho konzervativní Svaz pro lidové hnutí (UMP) jen 35,3 procenta. Opozice bude nyní vládnout ve 21 z 22 krajů metropolitní Francie, vládní pravici zbylo jen Alsasko a zámoří.

Volby tak vyzněly v rozhodné vyjádření nespokojenosti s vládní politikou. Dva roky před prezidentskými volbami to bylo varování Sarkozymu, o němž se předpokládá, že bude kandidovat znovu. Dnešní francouzský tisk přičítá porážku pravice právě jemu a píše, že jeho postavení se nyní zkomplikovalo.

Nedělního hlasování, ve kterém se rozhodovalo o obsazení 1880 křesel v regionálních správách, se zúčastnilo 51 procent ze 45 milionů registrovaných voličů. To je zhruba o 10 procent méně než v předchozích krajských volbách v roce 2004.

Krajně pravicová Národní Fronta (FN) obdržela celostátně 9,5 procenta hlasů, i když se druhého kola účastnila jen ve 12 krajích. Její vůdce Jean-Marie Le Pen ve svém volebním okrsku na jihu Francie získal dokonce asi 25 procent. Komentáře to označují za návrat FN na politické výsluní a za důvod ke starostem pro Sarkozyho, který se domníval, že krajní pravici neutralizoval tím, že jí přebral některá její "výsostná" témata jako třeba přistěhovalectví, k němuž zaujal tvrdší postoj.

Za hlavní důvod porážky vládní pravice se označuje hospodářská krize a desetiprocentní nezaměstnanost. Podle agentury Reuters je to ale částečně také důsledek toho, že voliči byli spokojeni s tím, jak od roku 2004 vedli jejich kraje socialisté.
Pro jejich novou vůdkyni Martine Aubryovou jsou nedělní výsledky triumf, který z ní poprvé dělá možnou kandidátku pro prezidentské volby. Lze ale čekat, že prezidentských ambicí se nevzdá Ségolene Royalová, která v neděli dosáhla velmi dobrého výsledku, a možní jsou i další uchazeči.

Nevyjasněná vnitřní situace socialistů, předpokládané překonání nejhorší krize a určité zlepšení hospodářské situace v příštích dvou letech i případná Sarkozyho pauza v reformách, jež iritují voliče, vedou agentury k opatrnosti při hodnocení možného dopadu těchto voleb na volby prezidentské, které jsou pro zemi rozhodující. Připomíná se, že také v roce 2004 levice drtivě vyhrála regionální volby (ovládla tehdy 20 z 22 metropolitních krajů), ale v prezidentských v roce 2007 jasně prohrála.