Rutte dorazil do Prahy, s Babišem jedná o aliančních závazcích i Blízkém východě

Na úřadě vlády spolu mají zhruba hodinu jednat především o závazcích České republiky vůči alianci před letním summitem v Turecku nebo současném konfliktu na Blízkém východě. V české delegaci jsou i ministři zahraničí a obrany Petr Macinka (Motoristé) a Jaromír Zůna (za SPD). V 18:35 je na úřadu vlády naplánována společná tisková konference.

Rutte pravidelně vyzývá členské země, aby na summitu v Ankaře dokázaly, že jsou na důvěryhodné cestě ke zvýšení obranných výdajů. Loni v červnu na summitu v Haagu se členské státy shodly na novém cíli navýšení celkových výdajů na obranu a bezpečnost do deseti let až na pět procent HDP, z toho čistě na zbrojení mají dávat 3,5 procenta. V Česku tehdy vládl kabinet Petra Fialy (ODS), zatímco strany nynější vládní koalice byly v opozici.

Babišova vláda v letošním rozpočtu počítá s výdaji na obranu ve výši 1,7 procenta HDP. Nad dvě procenta HDP se dostanou pouze v případě, že by do nich bylo zahrnuto financování projektů souvisejících s obranou na jiných ministerstvech. Američtí diplomaté nedávno kritizovali Česko za to, že ve schváleném rozpočtu neplní své alianční závazky týkající se obranných výdajů. Babiš tvrdí, že spojencům přístup české vlády dokáže vysvětlit.

Prezident Petr Pavel označil Rutteho návštěvu v Praze za logickou. Ve středu při své návštěvě Argentiny řekl, že šéf NATO před summitem většinou kontaktuje země, u kterých by mohl nastat nějaký problém. Rutte podle českého prezidenta samozřejmě vnímá, že Česko je spíše pod hranicí výdajů na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP).

České nejvyšší ústavní činitele v posledních dnech rovněž zaměstnává spor o to, kdo bude zemi na aliančním summitu v Turecku zastupovat. Babiš předpokládá, že na summit pojede vládní delegace. Neumí si podle svých slov představit, co by tam dělal současně i prezident, který má v úmyslu delegaci vést. Pavel se zatím zúčastnil všech summitů NATO, které se od jeho nástupu do funkce konaly, tedy v roce 2023 ve Vilniusu, ve Washingtonu v roce 2024 i loni v Haagu.