Rusové zveřejnili tajné dokumenty o Mnichovu

VIDEO REPORTÁŽ - Magazín autor: Jiří Just

Jaký je ruský pohled na mnichovský diktát? To částečně odhaluje moskevská výstava věnovaná událostem spojeným s podepsáním mnichovské dohody 30. září 1938. Expozici nazvanou "Mnichov 38: Na prahu katastrofy" uspořádala ruská Federální archivní agentura.

Výstava "Mnichov 38: Na prahu katastrofy"

Výstava "Mnichov 38: Na prahu katastrofy",zdroj: Jiří Just

Moskva na výstavě zveřejnila na dvě stovky dříve tajných dokumentů. Jde jak o ukořistěné německé listiny, tak o depeše sovětského velvyslanectví v Praze, které informovalo Moskvu o událostech před a po podpisu mnichovské dohody.

Návštěvníka zřejmě nepřekvapí francouzský přepis dohody, jejíž znění je dnes již známé. Mnohem zajímavější jsou poznámky o průběhu jednání, které si dělal nacistický diplomat Erich Kordt. Na dokumentu stojí v azbuce v záhlaví: Tajná zpráva státní důležitosti.

Odtajněné listiny ukazují, že se Sovětský svaz enormně zajímal o sudetskou krizi. Moskva shromažďovala informace o bezpečnostní situaci v československém pohraničí a o stavu československé armády. Vystaveny jsou také dokumenty spojené s plánovanou operací Grün, chystaným nacistickým vojenským přepadením Československa v případě neúspěchu diplomatického jednání s evropskými mocnostmi.

Dalších 250 dokumentů z ruských archivů bylo zveřejněno na speciálním webu, který je věnován mnichovskému diktátu.

Na zahájení výstavy byl přítomen ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, ředitel ruské Federální archivní agentury Andrej Artizov a velvyslanci zemí, které mnichovský pakt podepsaly, nebo jejichž státy dokument ovlivnil.

"Výstava je jasným důkazem toho, že na události té doby je nutné hledět v širokém dějinném kontextu. Mnichovská dohoda, která se stala předehrou k druhé světové válce, stvrdila hanebnou, a v podstatě zločinnou politiku appeasementu vůči třetí říši. Země, které přistoupily na tuto dohodu, žily v bláhové naději, že se jim podaří odvrátit hrozbu hitlerovské agrese a že se jim podaří nasměrovat ji na východ," uvedl v projevu šéf ruské diplomacie Lavrov.

Sovětský svaz v tom nebyl nevinně

Zato z vystoupení německého velvyslance v Moskvě Rüdigera von Fritsche přítomní ruští potentáti nebyli příliš nadšeni. Nebral si totiž vůči Sovětskému svazu servítky.

Von Fritsch označil politiku třetí říše před druhou světovou válkou za jednu z nejtemnějších kapitol německých dějin. Kromě anšlusu Rakouska a postupné anexe Československa zařadil mezi ostudné události i pakt Ribbentrop-Molotov. Lavrov tato slova neslyšel asi rád. Rusko se k dohodě s Hitlerem stále staví pragmaticky: nebyl to zločin, ale nutnost, jak Sovětskému svazu zajistit mír. Jinými slovy appeasement na sovětský způsob se záborem cizích států jako třešničkou na dortu.

Německý velvyslanec také upozornil na skutečnost, že ačkoliv Moskva byla zprvu na straně Československa (jako spojenec podle dohody z roku 1935) a odmítala mnichovský diktát, podepsáním paktu Ribbentrop-Molotov uznala nacistickou expanzi a nové hranice na evropském kontinentu.

Podle von Fritsche je správné si připomínat události, jako je mnichovská dohoda. Ukazují nejen selhání jednotlivých států, ale také celé architektury evropské bezpečnosti. Byl to krach stavu, kdy silné státy vyměřovaly míru suverenity menším a slabším zemím.

"Právo silnějšího v mezinárodní politice neexistuje. To je lekce, kterou nám dala druhá světová válka," uvedl šéf německé diplomatické mise v Rusku. Ruský ministr nehnul ani brvou, ale dozajista se slovy Němce vnitřně dost zápasil.

Historie by nás měla učit

Na zahájení výstavy byl přítomen rovněž český velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka. Jak sdělil v rozhovoru s českými novináři, česká strana se nepodílela na organizaci výstavy a nebyla ani požádána o poskytnutí archivních dokumentů. O výstavě se dozvěděl až na základě oficiálního pozvání. Nicméně českého velvyslance těší, že Rusko a Německo uspořádaly akci k významnému datu československých dějin, jakým podepsání mnichovské dohody bezesporu je.

"Vzpomínka na třicátý osmý rok je pro nás velmi vítaná. Sešlo se tu několik velvyslanců. Byl zde se mnou velvyslanec Slovenské republiky, německý velvyslanec, rakouský velvyslanec, polský velvyslanec a další. Já se určitě velmi rád detailně seznámím s touto výstavou, protože stejně jako vy ji vidím teď poprvé. Daleko důležitější určitě bude ta internetová prezentace, která má být daleko širší. V každém případě jde o unikátní dokumenty. Některé z nich nebyly nikdy oficiálně prezentovány a já jsem rád, že tady zazněla ta slova, že by nás historie měla učit," řekl Pivoňka.

Český velvyslanec neví, zda budou mít čeští historici nyní přístup ke zveřejněným dokumentům z období Mnichova. Je však přesvědčen, že by to tak mohlo v budoucnu být.

"Pan ředitel státních archivů je člen Česko-ruského fóra a já doufám, že stejně jako se hovoří o tom, že bychom měli získat další svazek zpracovaných dokumentů o našich legionářích v carském Rusku, tak se dříve nebo později dostaneme i k těmto dokumentům," uvedl Vítězslav Pivoňka.

Untitled 1

Výstava "Mnichov 38: Na prahu katastrofy",zdroj:Jiří Just

Tagy: Rusko Německo Česko Sovětský svaz výstava zahraničí domácí Československo Mnichov Sudety Mnichovská dohoda nacistické Německo dějiny a fakta

Zdroje: vlastní