Jde o jeho první reakci na zprávu o odhalení skupiny údajných špionů v USA. Je podle něj politováníhodné, že obvinění přichází v době, kdy americká vláda hovoří o obnově dobrých vztahů k Rusku. 

Necelý týden po návštěvě ruského prezidenta Dmitrije Medveděva ve Washingtonu bylo v USA v neděli zadrženo deset osob podezřelých ze špionáže ve prospěch Ruska. Pět z nich stanulo v pondělí před soudem.

Po jedné osobě američtí agenti ještě pátrají. Rusko očekává vysvětlení. Skupina dostala podle zdrojů z USA úkol infiltrovat se do politických kruhů ve Spojených státech a získat informace o zbraních, diplomatické strategii a politickém vývoji. Nakolik se jí to podařilo, zatím není jasné. 

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že Moskva čeká od USA vysvětlení. "Nevysvětlili nám to, doufám, že to udělají. Elegantní je načasování té věci," řekl ironicky s poukazem na Medveděvovu návštěvu. S prezidentem Barackem Obamou se sice shodli na mnohém, ale konstatovali také trvající rozpory, třeba v otázce Gruzie. 

Mluvčí premiéra Vladimira Putina odmítl záležitost se špiony komentovat a nepředpokládá ani, že o ní bude Putin hovořit při setkání s bývalým americkým prezidentem Billem Clintonem. Zahraniční rozvědka (SVR), která údajně agenty vycvičila, sdělila, že informaci komentovat nebude. 

Moskva opakovaně západní státy viní z toho, že navzdory ukončení studené války pokračují ve špionáži proti Rusku. Západ tvrdí, že ve špionáži, zejména obchodní a vědecké, pokračuje především Rusko. Ruští agenti jsou aktivní také v Česku.

Pět ze zatčených stanulo v pondělí před newyorským soudem. Čtyřem z nich byla přečtena jejich práva a z obav, že by mohli opustit USA, budou ve vazbě až do dalšího soudního státní stanoveného na čtvrtek. Pátá osoba, Anna Chapmanová, požádala o propuštění na kauci, ale nebylo jí vyhověno. Před soudem stane 27. července. 

V případě usvědčení hrozí zatčeným za špionáž pět let a za praní špinavých peněz 20 let vězení. 

Zástupce prokurátora Michael Farbiarz označil první body obvinění za "špičku ledovce" a sdělil, že se po celých Spojených státech prohledávají podezřelé objekty. "Ty osoby byly vycvičeny společně. Jádrem toho je (jejich) pocit zklamání," řekl Farbiarz. 

Ve skupině byly čtyři partnerské páry, které žily na předměstích New Yorku, Washingtonu a Bostonu. Všichni zatčení pracovali v civilních zaměstnáních bez viditelných kontaktů se zahraničními vládami. Jedna z žen, Vicky Pelaezová narozená v Peru, působila jako redaktorka vlivného deníku El Diario/La Prensa vycházejícího španělsky. Přispívala do něho komentáři vyznívajícími kriticky vůči americké vládě. 

Většina z deseti osob je podle všeho ruské národnosti. Zatčení tvrdí, že jsou Američané, Kanaďané či Peruánci. Podle úřadů citovaných agenturou Reuters se však nejspíš většinou jedná o Rusy. 

Spekuluje se o možnosti diplomatické dohry aféry. Vážná diplomatická krize mezi Ruskem a USA se datuje do března 2001. Americké ministerstvo zahraničí tehdy vyhostilo šest ruských diplomatů z USA a dalším 45 nařídilo opustit území. Byla to odveta za zneužití amerického agenta pro špionáž ve prospěch Ruska. Moskva vypověděla čtyři americké diplomaty a nařídila dalším 46 americkým diplomatům opustit Rusko do 1. července. Bylo to nejmasovější vyhoštění od roku 1986, kdy tehdejší prezident USA Ronald Reagan odvolal přes 50 agentů KGB.