V Katyni a okolních táborech v roce 1940 sovětská NKVD nechala na Stalinův rozkaz postřílet na 15 tisíc polských důstojníků, intelektuálů a duchovních, kteří byli zajati po invazi Rudé armády do Polska v září 1939.

"Rusko má zájem podílet se na realizaci plánů, které se v Polsku připravují v souvislosti se 70. výročím katyňské tragédie," řekl ruský ministr. "Máme zájem při uskutečňování těchto plánů napomáhat."

Vzpomínkové akce při příležitosti výročí katyňského masakru se uskuteční letos na jaře a Varšava by přivítala, kdyby se pamětní události zúčastnil ruský prezident Dmitrij Medveděv a premiér Vladimir Putin.

Pro Moskvu bylo vyvraždění polského důstojnického sboru v roce 1940 dlouhá léta nanejvýš citlivou otázkou - odpovědnost za masakr přiznal až za sovětské perestrojky Michail Gorbačov.

Přestože Moskva tehdy vinu za katyňské vraždění uznala, žádosti Polska o předání písemných dokumentů dodnes odmítá. Ruské vyšetřování případu bylo uzavřeno v roce 2004 s tím, že příslušný spis zůstane utajený.

Z prohlášení ruského ministra zahraničí není zřejmé, zda je Moskva ochotna při příležitosti 70. výročí katyňského masakru své archivy otevřít. Lavrov prohlásil, že ruská i polská strana mají blízký názor na to, jak řešit "složité otázky společných dějin". Byla vytvořena zvláštní pracovní skupina a společný jazyk byl nalezen jak na úrovni ministrů zahraničí, tak i předsedů vlád, řekl ruský ministr.