Na jednu stranu mát být střela s kódovým označením 9M730 Burevestnik (v překladu Buřňák) jedním z hlavních trumfů ruské armády, takzvaná „nezastavitelná zbraň“. Na druhou ovšem posledních osm let nad celým projektem vznikla řada otazníků, a to především kvůli nepodařenému testu v roce 2019, kdy na základě havárie nukleárního reaktoru u vesnice Ňonoksa došlo ke smrti nejméně pěti vojenských inženýrů a dva další nevědečtí členové armády. I to je jeden z důvodů, proč jaderní vědci střele přezdívají „létající Černobyl.“

Zpravodajství

Čína se dál chlubí svým válečným arzenálem. Nově hypersonické rakety vyvolávají obavy

Druhým je ovšem fakt, že samotná raketa, která dokáže nést jadernou hlavici, je poháněná místo tradičního paliva vlastním jaderným reaktorem. To jí dává prakticky neomezenou provozní dobu a ve spojení s faktem, že jde o střelu s plochou dráhou letu, která dokáže navíc měnit směr a výšku, by neměla být zachytitelná a zastavitelná tradičními prvky protiraketové obrany.

Efektivita vychází právě z toho, že díky jadernému reaktoru není mezikontinentální let rakety omezený rezervami paliva a může tedy manévrovat podle potřeb. Navíc, podle analýzy ruských expertů na raketové vojenství by se operační hladina rakety mohla pohybovat jen v 50 až 100 metrech, což je mnohem níž, než pokrývá standardní protiletecká a protiraketová ochrana.

Projekt Burevestnik pochází už z časů Studené války, kdy o podobném konceptu uvažoval jak Sovětský svaz, tak Spojené státy americké. Když se v roce 2017 začalo hovořit o tom, že je střela úspěšně testována, zástupci NATO byli značně skeptičtí k tomu, že by Rusko dokázalo zprovoznit nukleární reaktor pohánějící dvanáct metrů dlouhou raketu a dali jí kódové označení Skyfall, v tomto kontextu volně přeloženo „pád z nebes“.

Putin s Gerasimovem při oznámení úspěšného letu raketyzdroj: Profimedia

Smrtící zamoření

Že technologie není připravena k nasazení naznačovala i zmíněná nehoda z Ňonoksy, kde mělo dojít k masivnímu zamoření oblasti radioaktivitou. Není ovšem stoprocentně potvrzeno, že u vesnice v oblasti Archangelsku skutečně spadnul Burevestnik, podle některých expertů mohlo jít o zcela jinou zbraň, která obsahuje jaderný pohon. Jisté je, že po nehodě došlo k uzavření Bílého moře pro civilní dopravu a na místo dorazila loď Serebrjanka, která sbírá radioaktivní odpad.

Nyní ovšem Vladimir Putin oznámil, že jej informoval generál Valerij Gerasimov o tom, že došlo k úspěšnému letu Burevestnika a to v nemalém rozsahu. Raketa prý letěla 15 hodin a za tu dobu urazila 14 tisíc kilometrů. Pokud se to skutečně stalo, jde o velkou věc minimálně pro ruské raketové síly. Samozřejmě v tuto chvíli nemáme jakékoliv potvrzení Gerasimovova tvrzení. Tak či tak jde ale především o stupňování rétoriky v rámci nestandardní války mezi Ruskem a Ukrajinou a jejími (často zdrženlivými) spojenci. Rusko se opakovaně snaží odradit zmíněné spojence před větší vojenskou pomocí nebo dokonce účastí jejich jednotek v konfliktu právě hrozbami ohledně jejich jaderného arzenálu.