Obvinil zároveň země NATO, především takzvané nové východoevropské členy aliance, že nadále dodávají Gruzii zbraně.
"Situace s Gruzií zůstává i nadále napjatá vzhledem k tomu, že nynější gruzínské úřady nejenže odmítají uznat svrchovanost Abcházie a Jižní Osetie, ale všemožně se snaží vrátit tyto země, jež se staly nezávislé, pod svou jurisdikci," řekl Šljachturov. Podle jeho slov "je k tomu třeba připomenout nepředvídatelnost politiky gruzínského vedení v čele s (prezidentem Michailem) Saakašvilim, které může podlehnout pokušení použít sílu ke zkrocení vzpurných republik tak, jak se to stalo loni v srpnu, a takový vývoj události nevylučujeme", zdůraznil Šljachturov.

"Podle údajů, které máme k dispozici, Gruzie nadále dostává vojenskou pomoc od zemí NATO, Izraele a Ukrajiny stejně, jako tomu bylo do událostí v srpnu 2008. Země NATO, a především východoevropské členské země aliance, jež bývají také označovány za mladé členy, dodávají Gruzii hlavně střelné zbraně, výzbroj a výstroj. Spojené státy pak vedou přípravu vojáků podle taktiky NATO, Izrael Gruzii dodává bezpilotní stroje a Ukrajina těžké zbraně, mimo jiné tanky a prostředky protivzdušné obrany," dodal ruský generál.

Jižní Osetie a Abcházie se vymkly gruzínské kontrole už na začátku 90. let, kdy se začal rozpadat Sovětský svaz. Rusko oba regiony uznalo za nezávislé státy po krátké válce loni v srpnu. Tehdy Gruzie podnikla útok na Jižní Osetii ve snaze vrátit odbojný region pod svou kontrolu. Rusko reagovalo rovněž silou, rychle gruzínské síly z Jižní Osetie vypudilo a proniklo až na gruzínské území. Po pětidenní válce, která měla pro Gruzii katastrofální důsledky, se Rusové z gruzínského území postupně stáhli. V Jižní Osetii a Abcházii však zůstávají dodnes.

Podle agentury Reuters je GRU největší ruskou špionážní agenturou, jež má agenty po celém světě. V samotném Rusku disponuje zvláštními vojenskými jednotkami o síle tisíců mužů. Rozvědka GRU formálně patří pod generální štáb ruské armády a je přímo podřízena prezidentovi Dmitriji Medveděvovi.