Ruské ministerstvo zahraničí v prohlášení konstatovalo, že krok Teheránu "zpochybňuje upřímnost Íránu" při jednání o jeho jaderném programu a znamená "jasné porušení rezolucí OSN". 

Teherán uvádí, že potřebuje tento uran k výrobě izotopů pro lékařské účely, avšak podle Západu se tím také přibližuje k možnosti získat materiál pro atomovou bombu. 

"Rozhodnutí Íránu zahájit obohacování uranu na úrovni 20 procent zvyšuje pochyby o upřímnosti Íránu rozptýlit společnými silami existující znepokojení mezinárodního společenství ohledně íránského jaderného programu," uvedlo ministerstvo. 

"Jsme samozřejmě znepokojeni, že Írán nevyužil všech příležitostí, aby zajistil obohacování svého uranu v zahraničí," uvedlo ministerstvo. 

USA, Rusko, Čína, Francie, Británie a Německo Teheránu loni navrhly, aby vyvezl 1200 kilogramů svého uranu obohaceného na 3,5 procenta do Ruska. Tam měl být materiál obohacen na potřebnou hodnotu 20 procent a Francie z něj měla vyrobit tyče. Írán v zásadě návrh neodmítl, ale dohoda mu v původním znění nevyhovovala a žádal změny, na něž ale vyjednávající státy nechtějí přistoupit. 

Podle prohlášení předsedy zahraničního výboru dolní sněmovny ruského parlamentu Konstantina Kosačova by Moskva mohla podpořit sankce, které se proti Íránu snaží dojednat Západ. "V koordinaci s ostatními státy musí Rusko vyvíjet na Írán zvýšený tlak," řekl Kosačov moskevskému rozhlasu. Zdůraznil přitom, že "nejde o použití vojenské síly, ale o hospodářské sankce". 

Za "zvlášť bolestnou" variantu pro Írán Kosačov označil omezení dodávek paliva do Íránu, zejména benzínu a dalších pohonných hmot. Sankce by podle něj neměly poškodit řadové Íránce. 

Ruský poslanec připomněl, že Rusko bylo jedním z nejdůslednějších obhájců íránského práva na mírové využívání jaderné energie. "Nynější akce Teheránu ale vyvolávají řadu otázek, z nichž hlavní se týká vyšší úrovně obohacení uranu," prohlásil. 

USA a tři evropští členové Rady bezpečnosti OSN se snaží dojednat hospodářské sankce, které by měly postihnout řadu íránských podniků a organizací. Chtějí na něm mít íránskou centrální banku a firmy spojené s revolučními gardami. Zatímco USA a jejich spojenci se sankcemi souhlasí, Čína a Rusko se k nim doposud stavěly zdrženlivě.

Berlusconiho kritika přinesla útok milicí na italskou ambasádu

Podobnou kritiku jako dnes od Ruska si Írán vysloužil i od italského premiéra Silvia Berlusconiho. Ten ji ovšem pronesl na půdě největšího íránského nepřítele - Izraele.

Íránské provládní náboženské milice basídž se proto v úterý pokusily zaútočit na italskou ambasádu v Teheránu. Oznámil to podle agentur italský ministr zahraničí Franco Frattini. 

"Kolem stovky příslušníků milice basídž oblečených jako civilisté se pokusilo přepadnout (italské) velvyslanectví s výkřiky 'Smrt Itálii', 'Smrt (italskému premiérovi Silviu) Berlusconimu'," citovala agentura Reuters Frattiniho sdělení při senátním slyšení o situaci v Íránu. Šéf italské diplomacie zároveň oznámil, že v důsledku tohoto incidentu se italský velvyslanec nezúčastní čtvrtečních oficiálních oslav výročí vítězství islámské revoluce v Íránu v roce 1979. 

Útočníci podle něj házeli na ambasádu kameny, nezpůsobili ale výraznější škody. Íránská policie prý proti nim zasáhla a zabránila jim v dokončení útoku na ambasádu. Terčem podobných útoků se podle Frattiniho staly také zastupitelské úřady Francie a Nizozemska. 

Íránská polooficiální agentura Fars uvedla, že před francouzskou a italskou ambasádou protestovali konzervativní studenti. Žádné násilí ani pokus studentů obsadit ambasádu ale podle ní nebyly hlášeny. Itálie je jedním z hlavních obchodních partnerů Íránu v Evropě. 

Agentura AFP v dané souvislosti připomněla Berlusconiho návštěvu v Izraeli z minulého týdne, při níž italský premiér bezvýhradně podpořil Izrael, v jeruzalémském parlamentu prohlásil, že svět nemůže připustit Írán vyzbrojený jadernými zbraněmi a vyzval k uvalení "účinných sankcí" na Teherán. Po Berlusconiho výrocích v Jeruzalémě íránská státní televize označila italského premiéra za lokaje "jeho izraelských pánů" a kritizovala ho za "těžké vměšování" do vnitřních záležitostí Íránu.