Ta dosud v souboji s ruskými vojenskými prokurátory marně usilovala o zveřejnění všech dokumentů, které vypovídají o zavraždění více než 20 tisíc polských důstojníků, policistů, lékařů, profesorů a duchovních v katyňském lese u Smolenska. 

Memorial požadoval odtajnění katyňské dokumentace nejprve u moskevského okresního a městského soudu, ale v obou případech narazil na odmítnutí. Žaloba právníků Memorialu byla postavena na argumentaci, že utajování dokumentů o zločinech Stalinovy tajné policie NKVD je nezákonné. 

Hlavní ruská vojenská prokuratura zastavila vyšetřování katyňského masakru už v roce 2004 - utajeno bylo dokonce i usnesení o tom, že šetření se zastavuje.

Ruský Nejvyšší soud ale dosavadní vývoj zvrátil výrokem, že moskevské soudy jsou ze zákona povinny žádost Memorialu o odtajnění projednat. 

Podle moskevského rozhlasu považuje hnutí Memorial rozhodnutí Nejvyššího soudu za známku změny postoje ruského vedení, které je - mimo jiné i po nedávné tragédii polského vládního letadla u Katyně - přístupnější žádostem o zveřejnění plné pravdy o katyňských událostech. 

Moskevský městský soud je nyní povinen věc znovu otevřít a přesně určit, co v dosud utajované dokumentaci může být předmětem státního tajemství.