Rozkrádání za Klause: Expremiér promluvil a staré rány zase bolí

Dlouhá léta provázela českou cestu ekonomické transformace spousta podezření z krádeží a podvodů. Mnozí kritici tvrdili, že jejím cílem byl rychlý převod majetku od státu do soukromých rukou, v podstatě za jakoukoli cenu. A byla vysoká. Jen za státními bankami, které půjčovaly na pokyn politiků lidem, kteří pak úvěry nikdy nesplatili, zůstal dluh zhruba 500 miliard korun, které jsme zaplatili my všichni.

Teď bývalý politik ODS Jan Stráský potvrdil, že ekonomická transformace neprobíhala příliš čistě. Prý to vlastně nešlo jinak, protože nikdo v tuzemsku neměl potřebný kapitál, a jedna z cest, jak ho získat, bylo nechat lidi krást. Ale podle ekonoma Petra Zahradníka nebyla 90. léta počátkem krádeží a morální devastace české společnosti. „Je otázka, kde byl onen počátek. Jestli privatizace nebyla jen neumělá, nezkušená a nevyzrálá snaha dát naopak věci do pořádku. Kdyby nebylo znárodňování, které lze směle označit za krádež století, tak by nebyla náprava zapotřebí.“

Cesta, jak nechat lidi zbohatnout, je nechat je krást

Až nyní bývalý předseda vlády a blízký spolupracovník Václava Klause Jan Stráský přiznal, že podezření o nepříliš čisté cestě ekonomické transformace nebyla daleko od pravdy. Na otázku, jestli se nešlo vyhnout krádežím, které ji provázely, nebo je alespoň omezit, řekl Hospodářským novinám: „Chtěli jsme privatizovat. Ale všichni dohromady jsme neměli na svých účtech ani jedno procento toho majetku. Takže jsme mohli zpomalit a čekat, až nějakým způsobem zbohatneme, nebo to nějak urychlit. To byl princip kuponové privatizace. A pokud jde o to kradení: ano, jedna cesta, jak nechat lidi zbohatnout, je nechat je krást. A cesty, jak lidi nechat zbohatnout, jsme hledali.“