Skvrna se utvořila v mexickém zálivu po potopení těžební plošiny. Podle meteorologů jsou ale ropou ohrožena pobřeží i ve státech Mississippi, Alabama a Florida. 

Okraj ropné skvrny je nyní asi 26 kilometrů od ústí řeky Mississippi. Louisianský guvernér Bobby Jindal proto požádal federální vládu o pomoc. Vládní agentury spolu s britskou firmou BP, která plošinu provozovala, už zajistily norné stěny, které by bylo možné natáhnout podél 48 kilometrů nejvíc ohroženého pobřeží. BP také najala a vyslala k ústí Mississippi odborníky na záchranu ptáků z oblastí ohrožených ropou, napsal deník The Washington Post. 

Americké ministerstvo obrany jedná s pobřežní stráží a s BP o zapojení armády do řešení situace. Zatím padly návrhy na to, že by vojenské lodě v Mexickém zálivu poskytovaly palivo plavidlům pobřežní stráže, která se pomocí norných stěn snaží dostat ropu pod kontrolu. Vojenská letadla by také mohla pomoci mapovat ze vzduchu přesný rozsah a pohyb skvrny. 

Situace kolem úniku ropy se v posledních hodinách zhoršila. V místě nedávno potopené těžební plošiny se objevil nový únik ropy a denně tak do moře teče zhruba 800000 litrů ropy. To je asi pětkrát více, než byly dosavadní odhady. Uvedla to ve čtvrtek šéfka záchranných prací a místní pobřežní stráže Mary Landryová. 

Skvrna se navíc přibližuje k pobřeží stále rychleji. Meteorologové varovali, že nové větry mohou skvrnu zanést k pobřeží v pátek večer místního času. Jindal však s odvoláním na nejmenované zdroje varoval, že se tak může stát již ve čtvrtek. 

O situaci je informován i americký prezident Barack Obama. Ten prohlásil, že by náklady na likvidaci skvrny měla nést společnost BP. Britská společnost se ale podle CNN hájí tím, že si plošinu pronajímala od společnosti Transocean. Ta je tak podle BP odpovědná za výbuch i za následný únik ropy. 

BP se nyní pomocí ponorek snaží uzavřít ventil ve vrtu na dně zálivu, zatím ale marně. V pátek by měla začít nová těžební plošina hloubit druhý vrt, kterým by se do ložiska vpravila těžká kapalina a zastavila tak únik ropy. Vrtání ale bude trvat dva až tři měsíce a po tu dobu by ropa dál vytékala do moře. Před potopením plošiny přitom BP odhadovala obsah ložiska na 50 milionů barelů ropy (téměř osm miliard litrů). 

Pokud se únik nepodaří zastavit, mohlo by do Mexického zálivu vytéct v příštích týdnech stejné množství ropy, jako při zatím největší ropné katastrofě v historii USA v roce 1989, kdy se u břehů Aljašky vylilo do moře z havarovaného tankeru Exxon Valdez přes 40 milionů litrů ropy, soudí odborníci. 

Ve snaze zlikvidovat či alespoň zmenšit ohromnou skvrnu americká pobřežní stráž zkušebně zapálila její část. Stalo se tak na místě vzdáleném téměř 50 kilometrů od ústí řeky Mississippi. Podle Landryové bylo pálení úspěšné a podařilo se zlikvidovat několik tisíc litrů ropy. Dlouhodobě se tak ale problém řešit nedá, dodala. 

Plavidla pobřežní stráže při podobných kontrolovaných požárech oddělí několik částí ropy nehořlavými nornými stěnami a odtáhnou je na moře mimo hlavní skvrnu. Zde ropu pomocí rozbušek podpálí a nechají ji vyhořet. Kontrolované požáry spálí v ohraničené oblasti 50 až 90 procent ropy. 

Americké úřady připouštějí, že hořící ropa rovněž působí ekologické škody. Ty jsou ale prý nesrovnatelně menší ve srovnání s dopady, jaké by mělo rozlití ropy po pobřeží. Tam by vazká kapalina kromě jiného pokryla různé živočichy, kteří by neměli šanci přežít. 

Těžební plošina Deepwater Horizon z dosud neupřesněných příčin vybuchla 20. dubna a po dvoudenním požáru se potopila do moře. V okamžiku neštěstí na ní bylo 126 dělníků, z nichž 11 se nepodařilo najít a považují se za mrtvé. Podle BBC možná neštěstí zavinili uživatelé plošiny, kteří mohli porušit některé předpisy.