Na přelomu února a března by měla vláda představit "jízdní řád" připravovaných legislativních změn, takzvaný Národní plán reforem. V představách vládních stran by to mělo vytvořit dostatečnou časovou rezervu pro to, aby reformy v oblastech, jako jsou penze, zdravotnictví, školství či boj s korupcí, mohly naplno začít počátkem roku 2012. Ministerstvo obrany chce na jaře zveřejnit novou vizi pro ozbrojené síly.

Hned po Novém roce čeká ale kabinet, oslabený předvánočním údajným korupčním skandálem nyní již bývalého ministra životního prostředí Pavla Drobilaneča (ODS), několik důležitých rozhodnutí. Už na prvním zasedání 5. ledna bude muset přijmout strategii pro případ, že nespokojení lékaři splní své hrozby a k počátku března odejdou z nemocnic.

Protikorupční opatření a Drobil

Premiér musí také vybrat nového ministra životního prostředí za Drobila, který byl nucen odstoupit, a spolu s ministrem vnitra Radkem Johnem (VV) vyřešit, kdo se stane novým policejním prezidentem po Oldřichu Martinů, který k závěru roku 2010 rezignoval. Na první letošní schůzi vlády by ministři měli přijmout také balík protikorupčních opatření.

Vláda, která se po svém vzniku loni v létě označila za kabinet rozpočtové odpovědnosti a boje s korupcí, klade důraz na daňové změny, důchodovou, zdravotní a školskou reformu včetně snahy podporovat vědu a výzkum. Nakolik se v prosazování plánů kabinetu projeví různorodé zájmy jednotlivých koaličních stran, ukážou až další jednání. Věci veřejné (VV) ale naznačily, že dohoda nebude jednoduchá - vypsaly totiž vnitrostranické referendum o tom, zda mají klíčové reformy podléhat při parlamentním hlasování ústavní většině, kdy by k jejich přijetí koalice potřebovala podporu opozice.

Víra ve vládu upadá

Průzkum veřejného mínění z konce loňského roku nedává Nečasově vládě mnoho šancí na úspěch. Podle šetření agentury Millward Brown pro Lidové noviny dvě třetiny Čechů nevěří, že vydrží vést zemi do konce svého čtyřletého mandátu. Téměř třetina lidí se domnívá, že mise Nečasovy vlády "rozpočtové odpovědnosti" skončí už v průběhu nadcházejících měsíců, a třetina si myslí, že vláda v současné podobě nepřežije tento rok.

Jako nový prvek vstoupil do vnitrokoaličních jednání během řešení Drobilovy kauzy prezident Václav Klaus, když pomohl najít shodu a zažehnat vládní krizi. Ukáže se, nakolik bude prezident vstupovat i do dalších, pro koalici konfliktních témat, a ovlivňovat tak vládní agendu. První jednání s premiérem má Klaus naplánováno na 3. ledna, kdy se uskuteční jejich tradiční novoroční oběd. Už předem Klaus slíbil představitelům romských organizací, že na tomto jednání s premiérem probere problém fungování vládního zmocněnce pro lidská práva, kterého Nečas přes sliby dosud nejmenoval.

Záměr představit plán reforem v prvních měsících letošního roku ohlásil předseda vlády na konci loňského listopadu. Přesto ho o urychlené předložení vládních přestav požádali v prosinci i šéfové poslaneckých klubů tří vládních stran. Upozornili totiž na překážku, která - kromě případné vnitrokoaliční krize - přípravě reforem hrozí: ovládnutí Senátu opozicí.

Od opozice se očekává odpor proti reformám

V horní komoře má od loňských podzimních voleb převahu ČSSD. Středopravé koaliční vládě, která disponuje v Poslanecké sněmovně výraznou většinou 118 křesel, se tak zkomplikovala situace. Hrozí totiž, že levicový Senát bude vládou připravenou reformní legislativu se změnami vracet. Vláda, pokud bude koalice jednotná, dokáže senátní veto bez problémů přehlasovat. Pokud však mají reformní zákony platit od roku 2012, znamenalo by to delší a složitější legislativní proces.

Ve svém odporu vůči vládním reformním návrhům budou podle všeho i v letošním roce nesmlouvavě kritické opoziční ČSSD a KSČM. Jedinou výjimkou by mohla být ústavní změna umožňující přímou volbu hlavy státu. K takové úpravě základního zákona státu potřebuje vláda podporu opozice. Přímá volba prezidenta má však podle všeho výraznou podporu napříč politickým spektrem. O podpoře chce vláda vyjednávat s ČSSD, diskuse se může ale zadrhnout na technických aspektech takové volby. Sociální demokraté by také chtěli spolu se změnou volby hlavy státu upravit její pravomoci, proti čemuž dlouhodobě vystupuje ODS.

Proti reformním změnám bude během roku vystupovat nejen levicová opozice, ale i odbory, které svůj postoj k vládě daly najevo stávkou počátkem loňského prosince. Nový protest chystají už na leden.