Robot pokořil rekord Usaina Bolta a pak narazil do zdi. Čína ukázala budoucnost, která už umí běhat

Když Usain Bolt v roce 2009 proběhl v Berlíně stometrovou trať za 9,58 sekundy, jeho světový rekord se zdál téměř nedotknutelný. O sedmnáct let později se pod tuto hranici dostal závodník, kterému netlouklo srdce, nepotřeboval kyslík a po doběhu se neusmíval do kamer.

Čínský humanoidní robot Tiangong Ultra zvládl 100 metrů za 9,39 sekundy. Druhý robot s názvem Lightning dorazil do cíle za 9,47 sekundy. Čistě podle údajů na časomíře tak oba překonali Boltův lidský rekord.

Tiangong Ultra vyvinulo Pekingské inovační centrum humanoidních robotů. V závěru dokázal předběhnout Lightninga, který měl zpočátku náskok.

Zážitek však neskončil vítězným kolečkem stadionu. Rozjeté stroje nedokázaly bezpečně zastavit, narazily do polstrované bariéry a skončily na zemi. Technici je poté odnášeli na nosítkách.

Ještě před závodem padl rychlejší čas

Lightning, kterého postavil tým spojený s čínským výrobcem elektroniky Honor, absolvoval před zahájením her také testovací běh. Výrobce uvedl čas 9,32 sekundy a maximální rychlost přibližně 52 kilometrů za hodinu.

Tento výsledek ale nepocházel z oficiálního závodu, nýbrž z přípravného testu oznámeného samotným týmem. Za hlavní výsledek pekingské soutěže je proto považováno 9,39 sekundy Tiangongu Ultra.

Vývojáři před hrami prodloužili Lightningovi nohy o deset centimetrů. Delší končetiny umožnily stroji udělat větší krok, upravené motory v kloubech zase poskytly potřebný výkon.

Záběry z tréninků ukázaly také méně působivou stránku experimentu. Jeden z robotů v plné rychlosti narazil do zdi, zřítil se a začaly z něj létat jiskry.

Za jediný rok zrychlili o více než dvanáct sekund

Samotné porovnávání robota s Boltem může působit jako efektní marketing. Skutečně pozoruhodný je ale rozdíl mezi dvěma ročníky robotických her.

Při premiérovém ročníku v roce 2025 vyhrál Tiangong Ultra běh na 100 metrů časem 21,50 sekundy. O rok později stejnou vzdálenost zvládl za 9,39 sekundy. Výsledek se tak za jediný rok zlepšil o více než dvanáct sekund.

Za skokem nestojí pouze výkonnější hardware. Vývojáři zdokonalují stabilitu, řízení jednotlivých kloubů, plánování kroků i schopnost stroje reagovat na odchylky od ideální dráhy.

Právě rovnováha dlouho představovala jednu z největších překážek humanoidní robotiky. Postavit stroj na dvě nohy je relativně snadné. Přimět ho, aby se rychle rozběhl, nespadl při každém kroku a dokázal koordinovat celé tělo, je podstatně složitější.

Pekingské výsledky ukázaly obrovský pokrok v rychlosti. Náraz do bariéry současně připomněl, že kontrola a bezpečné zastavení zatím za maximálním výkonem zaostávají.

Robot překonal také rekord ve skoku do výšky

Ještě bizarněji působilo srovnání ve skoku. Humanoidní robot od společnosti X-Humanoid dosáhl při skoku z místa výšky 2,88 metru. Při předchozím ročníku činil nejlepší robotický výsledek pouze 95 centimetrů.

Pořadatelé nový výkon srovnávali s legendárním rekordem Kubánce Javiera Sotomayora, který v roce 1993 překonal laťku ve výšce 2,45 metru. Z titulku pak snadno vznikne tvrzení, že robot překonal nejlepšího skokana historie.

Ve skutečnosti však nejde o totožnou disciplínu. Robot absolvoval skok z místa, zatímco Sotomayorův rekord vznikl v klasickém atletickém skoku do výšky s rozběhem a překonáním vodorovné laťky.

Organizátoři navíc nezveřejnili všechny technické podrobnosti o metodice a podmínkách měření. Číslo 2,88 metru proto dokládá mimořádný technický posun robota, nikoliv odebrání atletického rekordu Sotomayorovi.

Porazil tedy robot Usaina Bolta?

Časomíra říká ano, sportovní statistiky nikoliv.

Boltův výkon byl dosažen podle pravidel světové atletiky, s přesně kontrolovaným větrem, certifikovanou časomírou, antidopingovými pravidly a podmínkami platnými pro lidské sportovce. Robotický závod se konal podle jiných technických pravidel a nebyl atletickým mítinkem uznávaným světovou federací.

Robot tedy uběhl 100 metrů za kratší čas než Bolt. Nepřekonal však oficiální lidský světový rekord, protože není člověk a nesoutěžil ve stejné kategorii.

Rozdíl je podobný jako při porovnávání cyklisty, automobilu a běžce. Všichni mohou absolvovat stejných sto metrů, jejich výsledky ale nepatří do jedné tabulky.

Přímé srovnání je přesto působivé. Humanoidní konstrukce se stejně jako člověk pohybuje po dvou mechanických nohách, musí přenášet hmotnost mezi chodidly a při každém kroku udržovat rovnováhu. Právě proto jde o mnohem složitější výkon než rychlá jízda stroje na kolech.

Více než dva tisíce robotů z celého světa

Druhý ročník Světových her humanoidních robotů se konal v pekingském Národním rychlobruslařském oválu, známém jako Ice Ribbon. Stejná hala hostila rychlobruslení během zimních olympijských her v roce 2022.

Pořadatelé uvedli účast 2056 robotů, 666 týmů a 16 zemí. Počet strojů byl přibližně čtyřikrát vyšší než při prvním ročníku.

Program zahrnoval 51 disciplín a více než tisíc jednotlivých soutěží. Roboti běhali sprinty a štafety, hráli fotbal a stolní tenis, boxovali, tančili, vzpírali nebo se přetahovali lanem.

Nešlo však jen o sportovní podívanou. Další soutěže napodobovaly úkoly, které by stroje jednou mohly vykonávat ve skutečném světě:

• třídění a přenášení předmětů ve skladu,
• utahování šroubů,
• hotelovou obsluhu,
• práci s drobnými předměty,
• manipulaci s materiálem,
• zásah při požáru.

Většinu disciplín musely stroje zvládnout autonomně bez přímého dálkového ovládání. Výjimky mohly platit u vybraných rychlostních či překážkových závodů.

Vypadají jako sportovci, stále jsou to experimenty

Záběry ze stadionu mohou vyvolávat dojem, že se humanoidi během jediného roku proměnili ve spolehlivé kovové atlety. Skutečnost je ale mnohem méně filmová.

Někteří roboti při fotbale přehlíželi míč, jiní padali po kontaktu se soupeřem a další nedokázali bez pomoci vstát. Stroje na trati sice dosahovaly vysoké rychlosti, ale po doběhu se neobešly bez bariéry a zásahu techniků.

Výkon v přesně připraveném prostředí navíc není totéž jako práce v přeplněné továrně, nemocnici nebo běžném bytě. Skutečný svět obsahuje schody, kluzké povrchy, děti, domácí zvířata a nepředvídatelné překážky.

Schopnost bezpečně reagovat na nečekané situace bude pro budoucnost humanoidů důležitější než další desetina sekundy na stometrové trati.

Robotická olympiáda je hlavně výkladní skříní Číny

Čína považuje humanoidní robotiku za strategické odvětví. Masivně do ní investují státní instituce, univerzity i soukromé společnosti. Ambicí není pouze vyhrávat kuriózní závody, ale připravit stroje pro výrobu, logistiku, péči o seniory nebo práci v nebezpečném prostředí.

Hry se konaly souběžně se Světovou konferencí robotiky, na které firmy představovaly tisíce produktů. Sportovní disciplíny fungují jako poutavá reklama: divák mnohem snáze pochopí rychlost vývoje, když vidí robota předběhnout čas Usaina Bolta.

Peking tak během jediného víkendu nabídl dva rozdílné obrazy budoucnosti. V tom prvním humanoid sprintuje rychleji než nejrychlejší člověk historie. V tom druhém o několik metrů dál narazí do matrace a musí být odnesen na nosítkách.

Oba jsou pravdivé. Robotika už dokáže ohromit, ale stále se učí, jak po velkém výkonu zůstat stát na nohou.