Po jednání s českým ministrem zahraničí Janem Kohoutem pochválil nynější česko-rakouské vztahy, které jsou podle něj nejlepší v historii. Kohout svému rakouskému protějšku slíbil, že při výstavbě dalších jaderných reaktorů bude ČR své plány Rakousku sdělovat a otevřeně s ním komunikovat. 

"S prvním květnem 2011 to vstoupí v platnost a na tom se nic nezmění. Jsme na to dobře připraveni," komentoval Spindelegger termín, kdy má být zrušeno omezení pro české pracovníky v Rakousku. Připomněl, že platy v Česku se během doby, kdy Rakousko ochranu svého trhu požadovalo, zvýšily. 

Rakousko si po vstupu nových členských zemí do EU vyžádalo přechodnou ochranu svého pracovního trhu. Rakousko a Německo jsou posledními členskými státy unie, které si pracovní trh chrání.

Možnost omezení trhu využily na maximum. Nejpozději v květnu 2011 přechodné opatření už podle unijní dohody musí skončit. V Rakousku ale zaznívají i hlasy, že je třeba pracovní místa pro Rakušany dále bránit. 

Kohout i Spindelegger si chválili vzájemnou podporu při jednáních v EU a otevřenost v bilaterálních vztazích. Podle Kohouta hovořili také o zapojení Česka do Dunajské strategie, kterou Rakousko prosazuje. Členským zemím EU okolo Dunaje má projekt pomoci čelit společným problémům a koordinovat rozvoj regionu. 

Česko-rakouské vztahy v minulosti poznamenaly střety kvůli bezpečnosti jihočeské jaderné elektrárny Temelín. Spory se vedly i o poválečný odsun sudetských Němců. Po vstupu do Evropské unie tyto citlivé problémy poněkud ustoupily do pozadí. Občas je ale znovu rozvíří vyjádření některých rakouských či českých politiků. 

Například v březnu vyvolal pozdvižení rakouský prezident Heinz Fischer, když v pozdravu pro rakouské sudetské Němce označil československé poválečné dekrety bývalého prezidenta Edvarda Beneše jako "těžké bezpráví" a zdůraznil, že země EU tyto dekrety "nelegalizovaly" ani výjimkou z Listiny základních práv Evropské unie. Fischer byl před dvěma dny znovu zvolen rakouským prezidentem. 

Kohout zopakoval, že česká diplomacie považuje otázku dekretů za uzavřenou a nechce se k ní vracet. "ČR nevidí důvod projednávat na politické úrovni otázky minulosti," řekl. Se Spindeleggerem se shodl na tom, že by se česko-rakouské vztahy měly věnovat mnohem více budoucnosti než historii. 

Ministři zahraničí hovořili také o dálničním spojení Brna a Vídně. Kohout k tomu poznamenal, že zatímco dříve Česko tlačilo na Rakousko, aby začalo dálnici stavět, nyní z finančních důvodů opadl entusiasmus spíše na české straně. V letošním roce podle něj na projekt nejsou ve státním rozpočtu vyčleněny žádné peníze, bude ale prý usilovat o to, aby na něj myslel rozpočet na příští rok.