Řada zemí EU uznala Guaidóa hlavou Venezuely, přidalo se i Česko

AKTUALIZOVÁNO (aktualizováno: 4. 2. 2019 17:34) - Aktuality autor: šar

Více než desítka států Evropské unie, včetně Česka, se dnes připojila k dvacítce amerických zemí v čele s USA, které už dříve uznaly šéfa venezuelského parlamentu Juana Guaidóa úřadujícím prezidentem. Podle nich má tento opoziční lídr jako dočasná hlava Venezuely legitimitu uspořádat svobodné volby. Jako první dnes v rámci EU oznámil uznání španělský premiér Pedro Sánchez, vzápětí tak učinily Francie, Německo, Švédsko, Dánsko, Británie, Rakousko, Nizozemsko, Litva, Lotyšsko, Portugalsko a rovně Česko. Krok kritizovalo Rusko, které uznání označilo za vměšování do vnitřních záležitostí a které podporuje prezidenta Nicoláse Madura.

Šéfa venezuelského parlamentu Juana Guaidó uznali Španělé prezidentem Venezuely jako první stát EU

Šéfa venezuelského parlamentu Juana Guaidó uznali Španělé prezidentem Venezuely jako první stát EU,zdroj: Profimedia.cz

"Španělská vláda oznamuje, že oficiálně uznává Juana Guaidóa jako venezuelského prezidenta," řekl dnes na tiskové konferenci Sánchez. Stalo se tak poté, co vypršelo ultimátum, které Madrid dal Madurovi k oznámení nových prezidentských voleb. K ultimátu se připojilo i několik dalších evropských zemí. Guaidó dnes v reakcích na twitteru postupně děkoval vládám, které ho uznaly. "Společně dosáhneme přechodné vlády a svobodných voleb na cestě k demokracii," napsal mimo jiné.

Maduro, jehož režim je kritizován za porušování lidských práv, pronásledování opozice i za výrazný podíl na hluboké ekonomické krizi v zemi, ultimátum evropských států odmítl. Nabídl jen uspíšení parlamentních voleb. To ale opozice odmítá jako bezpředmětné. Venezuela má prezidentský systém a parlament ovládá opozice od ledna 2016. Od té doby ale Maduro práci parlamentu blokuje s pomocí nejvyššího soudu. Do něj vládní socialistická strana zvolila své příznivce těsně po prohraných volbách v prosinci 2015, když ještě fungoval starý parlament, v němž měla většinu.

Guaidó složil přísahu jako úřadující prezident 23. ledna při masových demonstrací. Učinil tak poté, co parlament neuznal Madurův druhý mandát, protože vzešel z nedemokratických voleb a také proto, že Maduro složil přísahu před nejvyšším soudem, a nikoli před parlamentem, jak stanoví ústava. Podle ní šéf parlamentu přebírá vedení země do uspořádání nových voleb, pokud se prezident z nějakého důvodu neujme úřadu. Maduro se sice úřadu ujal, podle opozice ale neregulérně.

Nový mandát Nicoláse Madura, který je prezidentem od roku 2013, vzešel z loňských květnových voleb. Ty velká část opozice bojkotovala s tím, že jsou neregulérní. Řada opozičních lídrů se jich ani zúčastnit nemohla: někteří byli ve vězení, jiní dostali zákaz ucházet se o veřejné funkce. Volby jako nedemokratické kritizovala i EU a řada amerických zemí, včetně USA. Naopak Rusko, Čína nebo Turecko stojí za Madurem.

Kromě Španělska dnes uznala Guaidóa úřadujícím prezidentem například německá kancléřka Angela Merkelová. "Očekáváme, že uspořádá volby co možná nejdříve, je legitimním prezidentem pro tento úkol," řekla novinářům při návštěvě Tokia. Uznání Guaidóa dnes oznámili i francouzský prezident Emmanuel Macron, ministři zahraničí Švédska, Lotyšska, Litvy, Nizozemska, Portugalska či rakouský kancléř Sebastian Kurz.

EU jako celek zatím Guaidóa společně prezidentem neuznala, ačkoli už dříve její představitelé uvedli, že podporují venezuelskou opozici v boji za svobodné volby. Guaidóa uznali za prezidenta poslanci Evropského parlamentu v rezoluci. Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová dnes uvedla, že EU k Venezuele utvoří mezinárodní kontaktní skupinu.

Mogheriniová novinářům připomněla, že rozhodování o uznání zemí či legitimity konkrétních institucí v jiných státech nenáleží Evropské unii jako celku, ale je v pravomoci jednotlivých členských zemí.

Podle diplomatických informací ČTK se dnes hlavním městům EU nepodařilo pro nesouhlas Itálie dosáhnout jednotného souhlasu s prohlášením k Venezuele, které mělo být zveřejněno dnes odpoledne.

"Společnou pozici 28 zemí unie máme už několik dní a je velmi jasná - EU a její členské země nikdy neuznaly loňské prezidentské volby, nikdo z nás nebyl na Madurově inauguraci. Legitimní institucí v zemi pro nás je Národní shromáždění a uznáváme roli jeho předsedy," poznamenala dnes Mogherinová na tiskové konferenci v Bruselu.

Kontaktní skupina se poprvé sejde ve čtvrtek v Montevideu a spolu s Uruguayí a Mexikem, které zatím podporují Madura, se chce snažit o zprostředkování jednání znesvářených stran ve Venezuele.

Tagy: Velká Británie Španělsko zahraničí Venezuela mezinárodní vztahy diktatury a neliberální demokracie Střední a Latinská Amerika

Zdroje: ČTK