Putin získal přes 76 procent hlasů, opozice pranýřuje podvody

AKTUALIZOVÁNO (aktualizováno: 19. 3. 2018 07:29) - Aktuality autor: šar

Ruský vůdce Vladimir Putin obhájil mandát. Po sečtení 99 procent volebních lístků získal 76,65 procent odevzdaných hlasů. Volilo jej přes 55 milionů Rusů. S odvoláním na ústřední volební komisi o tom informovala agentura TASS.

Ruský prezident Vladimir Putin

Ruský prezident Vladimir Putin,zdroj: Profimedia.cz

Ústřední volební komise dále informovala, že volební účast byla po sečtení 95 procent hlasů 63,7 procent. "(Volební účast) přesáhne 67 procent," řekl agentuře TASS místopředseda ústřední volební komise Nikolaj Bulajev. Dodal, že do automatizovaného volebního systému musí být ještě přidána data ze 4,5 procent volebních místností. V roce 2012 byla volební účast 65,25 procent.

Putin má tak zajištěn mandát do roku 2024, kdy mu bude 71 let. Politickou scénu největší země světa ovládá už 18 let - 14 let byl prezidentem a čtyři roky předsedou ruské vlády. Jeho popularita se udržovala na stabilně vysoké úrovni, Rusové oceňovali stabilitu země, připojení ukrajinského Krymu k Rusku a operace ruské armády v Sýrii.

Ke znovuzvolení Putinovi dosud gratulovali čínský prezident Si Ťin-pching, bolivijský prezident Evo Morales a venezuelský prezident Nicolás Maduro, informovala agentura TASS.

Si Ťin-pching, který byl sám v sobotu znovu zvolen a po změně ústavy bude moci setrvat ve funkci i po vypršení druhého mandátu, vyzdvihl, že čínsko-ruské vztahy "jsou nyní lepší než kdykoli dříve". Moskva a Peking, stálí členové Rady bezpečnosti, často zaujímají stejnou pozici, například ohledně Sýrie či KLDR, odlišnou od stanoviska západních zemí, připomíná agentura AFP.

Opozice tvrdí, že volební pravidla se porušovala v masovém měřítku. Vhazování celých svazků volebních lístků opoziční pozorovatelé údajně zaznamenali v Čeljabinsku, Přímořském a Krasnojarském kraji, v Jakutsku nebo na jihu Sachalinu. V Kaliningradu a dalších městech videokamery sledující hlasování mířily mimo urny.

Na falšování voleb a překážky kladené pozorovatelům upozornil i předák ruské opozice Alexej Navalnyj, kterému úřady nedovolily kandidovat v nedělních volbách s odvoláním na pravomocné odsouzení k podmíněnému trestu za údajnou krádež.

Zájem o volbu hlavy státu podle zpravodajů agentury TASS projevovali i Rusové žijící nebo odpočívající v zahraničí. Vyšší než v roce 2012 byl zájem o prezidentské volby v ruském volebním středisku v Praze i v Karlových Varech a v Brně.

Problémy byly naopak na Ukrajině, kde vstupy do ruských konzulátů, kde jsou umístěny volební urny, blokovaly ukrajinské bezpečnostní složky i místní nacionalistické skupiny. Podle Kyjeva se jedná o odvetu za to, že ruského prezidenta mohou volit i obyvatelé Krymského poloostrova, který Rusko v roce 2014 anektovalo.

Tagy: Rusko zahraničí prezidentské volby ruská politika opozice v Rusku

Zdroje: ČTK