Pták uletí přes oceán jedenáct dní bez přistání. A rekord drží pětiměsíční mládě

Představte si, že vyrazíte na cestu dlouhou jako třetina cesty kolem světa. Poletíte bez zastávky, bez jídla, bez spánku na zemi, jedenáct dní v kuse. A je vám pět měsíců a letíte úplně sami. Přesně to dokázal pták jménem břehouš rudý a drží tím světový rekord.

Rekord, který vyrazí dech

V říjnu 2022 odstartovalo z Aljašky mládě břehouše rudého označené vysílačkou. Vědci mu dali jméno B6. Pták zamířil na jih přes Tichý oceán a po jedenácti dnech a jedné hodině přistál na severovýchodě Tasmánie. Bez jediné zastávky urazil přes třináct a půl tisíce kilometrů.

Nejúžasnější je, komu se to povedlo. Nebyl to zkušený dospělec, ale pětiměsíční mládě na své první cestě životem. Dospělí ptáci táhnou dřív, mláďata se pak vydávají přes největší oceán planety úplně sama. Nikdo je nevede, letí podle vrozeného instinktu a mapy, kterou mají zapsanou v genech. Rekord tak nedrží ostřílený borec, ale nezkušený nováček.

Jak to malé tělo vůbec zvládne

Jak může pták velký zhruba jako holub zvládnout takovou dřinu? Odpověď je v důmyslné přípravě těla. Před odletem se břehouš doslova cpe, až u něj tuk tvoří víc než polovinu tělesné hmotnosti. Tuk je jeho letecké palivo.

A pak přijde ta nejpřekvapivější věc. Aby udělal místo pro palivo a ušetřil na váze, tělo si před letem zmenší vnitřní orgány. Zmenší se játra, ledviny i střeva, která během cesty stejně nepotřebuje. Silné naopak nechá srdce a letové svaly. Během letu spálí přes polovinu své váhy a po přistání si orgány zase nechá dorůst. Je to, jako by si pták před závodem sám odstrojil z auta všechno zbytečné a nechal jen motor a nádrž.

Proč letí napřímo přes oceán

Proč to nezkrátí a neletí podél pobřeží, kde by mohl odpočívat? Kupodivu je přímá cesta přes oceán výhodnější. Ptáci na Aljašce čekají na příznivý vítr do zad, který jim let výrazně usnadní a ušetří spoustu energie. Na cestu se vydají teprve tehdy, když jim počasí nahraje.

Nad otevřeným mořem sice není žádná potrava ani ostrov k odpočinku, ale není tam ani predátor. Cesta se prostě nedá přerušit. Buď pták doletí naráz, nebo vůbec. Zpáteční cestu na sever přitom volí jinudy, přes Asii a s několika zastávkami, takže celý okruh kolem Pacifiku má tvar obřího trojúhelníku. A jestli spí, tak nejspíš jen na půl mozku za letu, jak to vědci předpokládají u jiných dálkových letců. U samotného břehouše to ale zatím není přímo změřeno.

Jak se takový rekord vůbec změří

Jak vlastně vědci vědí, že pták uletěl třináct tisíc kilometrů bez zastávky? Nasadí mu maličkou vysílačku. Váží jen pár gramů, často ji napájí sluníčko a připevňuje se ptákovi na hřbet. Odtud pak posílá polohu a badatelé sledují let doslova v přímém přenosu.

U menších ptáků se používají i drobné světelné záznamníky, které polohu dopočítají z délky dne. Nevýhoda je, že se z nich data musí stáhnout, až se pták znovu chytí. A jak vědci zjišťují, jestli pták za letu spí? U některých druhů, třeba u fregatky, nasadili ptákům přímo na hlavu čidla měřící mozkovou aktivitu. Ukázalo se, že spí jen pár minut denně, často jen jednou polovinou mozku, zatímco druhá bdí.

Nejsou v tom sami

Břehouš není jediný přeborník. Rybák dlouhoocasý drží rekord v celkové roční vzdálenosti. Jeden sledovaný jedinec nalétal za deset měsíců přes devadesát tisíc kilometrů, protože klikatí trasu tak, aby chytal příznivé větry. Za život tak urazí vzdálenost jako několik cest na Měsíc a zpátky.

A rorýs obecný, kterého znáte z panelákových štítů, dokáže být ve vzduchu skoro deset měsíců v kuse, aniž by přistál. Za letu žere hmyz, spí a dokonce se i páří. Přistane, až když si jde postavit hnízdo. Vzdušný život je pro něj přirozený stav, země spíš výjimka.

A co čeští ptáci?

Táhne přes Česko taky nějaký dálkový přeborník? Táhne, a hned několik. Nejznámější je čáp bílý. Naši čápi zimují až v jižní Africe a na cestě tam a zpět nalétají přes dvacet tisíc kilometrů ročně. Oceán ale na rozdíl od břehouše obletí a plachtí přes pevninu, aby šetřil síly.

Zmíněný rorýs u nás běžně hnízdí a na zimu míří do subsaharské Afriky, přičemž překoná přes sedm tisíc kilometrů. A do party patří i vlaštovka, tradiční posel jara. Takže i obyčejný český pták z vaší ulice je ve skutečnosti vytrvalostní cestovatel, jakému bychom se mohli jen divit.