První žena s Nobelovou cenou. Příběh Marie Curie dodnes inspiruje svět

Marie Curie patří mezi nejvýznamnější vědce všech dob. Její práce změnila chápání samotné podstaty hmoty, otevřela cestu jaderné fyzice a položila základy moderní radioterapie. Přesto její život nebyl jen příběhem velkých vědeckých objevů, ale také vytrvalosti, osobních ztrát a překonávání překážek, které byly pro ženu ve vědě na přelomu 19. a 20. století téměř nepřekonatelné.

Narodila se 7. listopadu 1867 ve Varšavě jako Maria Salomea Skłodowska. Tehdy bylo Polsko součástí Ruského impéria a polská kultura byla silně potlačována. Marie vyrůstala v rodině učitelů, kde mělo vzdělání mimořádnou hodnotu, ale rodina zároveň žila v obtížných podmínkách. O majetek přišla kvůli vlastenecké účasti na polských povstáních a finanční situace byla nestabilní. Navíc ji v dětství zasáhla tragédie – její matka zemřela na tuberkulózu a starší sestra na tyfus.

Marie byla mimořádně nadaná studentka, ale ženy tehdy v ruském impériu nesměly studovat na univerzitě. Navštěvovala proto tajnou Létající univerzitu ve Varšavě. Se svou sestrou Bronisławou uzavřela dohodu, že jí pomůže financovat studium medicíny v Paříži a později jí sestra umožní studovat také. Několik let pracovala jako guvernantka a ve volném čase se sama vzdělávala. Teprve ve 24 letech odjela do Paříže, kde začala studovat fyziku a matematiku na Sorbonně.

zdroj: Profimedia.cz

Život v Paříži byl velmi tvrdý. Marie žila v malém podkrovním pokoji, často trpěla zimou i hladem a veškerý čas věnovala studiu. Přesto v roce 1893 získala diplom z fyziky a o rok později i z matematiky. Právě v Paříži se seznámila s fyzikem Pierrem Curiem. Sdíleli stejnou vášeň pro vědu a brzy se z jejich spolupráce stalo i životní partnerství. V roce 1895 se vzali.

Objevy, které změnily vědu

Na konci 19. století vědci objevovali nové druhy záření. Wilhelm Röntgen objevil rentgenové paprsky a Henri Becquerel zjistil, že uran vyzařuje neznámé záření. Marie Curie se rozhodla tento jev podrobně zkoumat ve své doktorské práci. Pomocí citlivého přístroje na měření elektrického náboje zjistila, že záření vychází přímo z atomu. To bylo revoluční zjištění, protože tehdejší věda považovala atom za nedělitelnou a stabilní částici.

Marie Curie také zjistila, že některé uranové rudy jsou mnohem radioaktivnější než samotný uran. To ji přivedlo k myšlence, že musí obsahovat dosud neznámý prvek. V roce 1898 spolu s Pierrem objevila nový prvek polonium, pojmenovaný podle její rodné země Polska. Krátce poté objevili ještě radium, které bylo mimořádně silně radioaktivní.

Marie Currie s manželem Pierrem zdroj: Profimedia.cz

Tyto objevy byly přelomové. Ukázaly, že atom není neměnný, ale že může vyzařovat energii a měnit svou strukturu. To vedlo k novému chápání atomu a později k rozvoji jaderné fyziky. Radium navíc vykazovalo schopnost ničit nádorové buňky rychleji než zdravé, což otevřelo cestu k léčbě rakoviny pomocí záření.

Izolace radia byla mimořádně náročná práce. Curieovi zpracovávali tuny uranové rudy ve staré kůlně bez ventilace. Z jedné tuny smolince získali jen desetinu gramu radia. Práce byla fyzicky vyčerpávající a probíhala bez jakékoli ochrany před radiací, protože její nebezpečí tehdy nikdo neznal. V roce 1903 získali Marie Curie, Pierre Curie a Henri Becquerel Nobelovu cenu za fyziku. Marie Curie se tak stala první ženou, která Nobelovu cenu obdržela. O několik let později však její život zasáhla tragédie. V roce 1906 Pierre Curie zahynul při nehodě, když ho v Paříži srazil koňský povoz.

Marie Curie se však nevzdala. Převzala jeho profesorské místo na Pařížské univerzitě a stala se první ženou profesorkou této instituce. Pokračovala ve výzkumu a v roce 1911 získala druhou Nobelovu cenu, tentokrát za chemii, za izolaci radia a objev polonia. Dodnes je jediným člověkem, který získal Nobelovu cenu ve dvou různých vědeckých oborech.

zdroj: Profimedia.cz

Během první světové války využila své znalosti také v praxi. Organizovala mobilní rentgenové stanice, které umožňovaly lékařům na frontě rychle lokalizovat střepiny v tělech vojáků. Tyto vozy byly známé jako malé Curie. Odhaduje se, že díky nim bylo ošetřeno více než milion zraněných vojáků.

Po válce vedla Radium Institut v Paříži, který se stal jedním z nejvýznamnějších center výzkumu radioaktivity na světě. Pomáhala také založit podobný institut ve Varšavě. Přestože byla slavnou vědkyní, žila velmi skromně. Nechala svůj postup izolace radia nepatentovaný, aby jej mohli využívat vědci po celém světě.

Smrt a neobvyklý odkaz

Dlouhodobá práce s radioaktivními látkami měla tragické následky. V době jejích experimentů ještě nikdo netušil, jak nebezpečné je ionizující záření. Marie Curie nosila zkumavky s radioaktivními látkami v kapsách a uchovávala je ve svém pracovním stole. Fascinovalo ji, že látky ve tmě slabě září. V roce 1934 zemřela ve věku 66 let na aplastickou anémii, onemocnění způsobené poškozením kostní dřeně. Příčinou byla pravděpodobně dlouhodobá expozice radiaci během jejího výzkumu i během práce s rentgeny v první světové válce.

Její tělo bylo původně pohřbeno vedle jejího manžela v městečku Sceaux u Paříže. V roce 1995 byly jejich ostatky přeneseny do pařížského Panthéonu, kde jsou pohřbeni nejvýznamnější francouzští vědci, myslitelé a osobnosti. Rakve jsou uzavřeny v olověné výstelce, protože ostatky stále vykazují stopy radioaktivity.

Radioaktivní jsou dodnes i její osobní předměty. Laboratorní zápisníky, dopisy a některé knihy musí být uchovávány v olověných schránkách a lidé, kteří je chtějí studovat, musí používat ochranné pomůcky. Některé z nich zůstanou radioaktivní ještě stovky let.

Marie Curie tak zanechala nejen mimořádný vědecký odkaz, ale i symbolický. Její práce změnila fyziku, chemii i medicínu a pomohla zachránit miliony lidských životů. Zároveň otevřela cestu ženám ve vědě a stala se jednou z nejvýznamnějších osobností moderní historie. Její dědictví je doslova i obrazně zářivé.