Sobotní potvrzení pozice EU ukazuje, že před začátkem jednání není mezi kontinentem a Británií shoda ani na té nejzákladnější věci - totiž na tom, kdy se o čem bude diskutovat.

Sedmadvacet unijních zemí v sobotu rozhodlo, že chtějí nejdříve s Brity jednat o podobě rozvázání nynějších těsných vztahů a teprve pak o budoucnosti. Londýn naopak dál prosazuje souběžné zahájení rozhovorů o obou těchto oblastech.

Podle předsedy unijních schůzek Donalda Tuska je ale rozfázování jednání nutností. "Před diskusí o budoucnosti musíme vyřešit svou minulost," řekl. Prezidentům a premiérům dnes trvalo potvrzení jeho plánu jen čtyři minuty. Na textu ovšem celý minulý měsíc intenzivně pracovali diplomaté členských zemí a už ve čtvrtek jej potvrdili ministři zahraničí.

Podle této představy EU je první prioritou ochrana práv unijních občanů v Británii a britských v unii. Jde o klíčovou věc, neboť brexit se dotkne více než čtyř milionů těchto lidí.

Unie stojí o "účinné, vymahatelné, nediskriminační a komplexní" záruky práv evropských občanů, mezi nimiž nesmí chybět právo získat trvalý pobyt po dosažení pěti let nepřetržitého legálního pobytu v Británii.

Sedmadvacítka také trvá na tom, aby Británie dodržela všechny finanční závazky, které na sebe jako členská země unie vzala ve stávajícím víceletém finančním období. V opačné situaci by musely být třeba kráceny peníze z evropských fondů, připomněl premiér Bohuslav Sobotka. Německá kancléřka Angela Merkelová dnes nechtěla o výši částky spekulovat, média zmiňují až 60 miliard eur (1,6 bilionu Kč).

Že v této oblasti nebudou rozhovory jednoduché, připustil i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. "Jsou tací, kteří nechtějí platit ani o penci víc - a tací, kteří se ani pence nechtějí vzdát," poznamenal. Komise už neformálně oznámila členským zemím, že v této oblasti se chce s Brity dohodnout především na vzorci, jak k celkové částce dojít a také na splátkovém kalendáři.

Neblokujte nám jednání, vzkazuje Britům unie

Šéf komise ve středu spolu s hlavním unijním vyjednavačem Michelem Barnierem večeřel s britskou premiérkou Theresou Mayovou. V sobotu také Brity vyzval, aby přestali blokovat nynější diskuse o změnách v unijním rozpočtu, které s brexitem jako takovým nijak nesouvisí. Tusk a také někteří další politici Londýn opakovaně varují, aby o brexitových jednáních neměli iluze a nesnažili se například o separátní rozhovory s některými členskými státy.

V první fázi diskusí s Londýnem chce unie také zcela dostat ze stolu či alespoň výrazně pokročit i v otázkách právní kontinuity, například pokud jde o případy související s Británií, které nyní projednává evropský soud.

Čtvrtou důležitou věcí před možným posunem rozhovorů do druhé fáze je pro EU řešení situace na budoucích hranicích mezi Irskou republikou a Severním Irskem. Unie se tam chce vyhnout zřízení "tvrdé hranice". Summit v sobotu také na žádost Dublinu potvrdil, že pokud se ostrov legálním způsobem sjednotí, bude také nynější britské Severní Irsko automaticky členem EU.

Teprve až bude v těchto oblastech dosaženo "dostatečného pokroku" - což opět posoudí unijní summit letos někdy na podzim - bude možné začít jednat o budoucnosti. Rozhovory o společné budoucnosti - včetně nové podoby vzájemného obchodu či spolupráce v oblastech od kultury a školství až po bezpečnost - jsou tak ještě v evropských představách vzdáleny několik měsíců.

Do konce letošního roku by naopak mělo padnout rozhodnutí, kam se z Londýna odstěhují dvě významné unijní agentury, které tam dosud mají sídlo. O Evropský bankovní úřad (EBA) má zájem i Česká republika, o Evropskou agenturu pro léčiva (EMA) mimo jiné i Slovensko. Evropská komise dnes premiéry a prezidenty informovala, že v červnu přijde s kritérii a podmínkami, podle kterých se o nových sídlech rozhodne.