Přesné údaje se ale rozcházejí, agentura AP hovoří o sedmi mrtvých. Média nicméně od rána shodně hlásí minometnou střelbu u několika volebních míst v zemi.
Uklidnění situace v Iráku je předpokladem pro plánované srpnové stažení amerických bojových jednotek. Všechny americké síly mají odejít do konce roku 2011.

Nejméně čtyři lidé byli podle Reuters zabiti a další byli zraněni při explozi, která zničila obytnou budovu v Bagdádu. Při jiné explozi, která zasáhla další budovu v metropoli, zahynulo podle Reuters nejméně 12 lidí a dalších osm bylo zraněno.
Už od rána média informují o minometné palbě na různých místech v zemi. Nejméně tři minometné granáty byly vypáleny na volební místa v převážně sunnitské provincii Saláhaddín, z níž pocházel svržený a později popravený diktátor Saddám Husajn. Exploze ve městě Bajdží, které se nachází asi 180 kilometrů severně od Bagdádu, si podle agentury Reuters vyžádaly tři zraněné.
Nejméně dva granáty vybuchly také poblíž volebních místností ve smíšené sunnitsko-šíitské zóně na západě irácké metropole Bagdádu. Zdroj z iráckého ministerstva hovořil rovněž o ostřelování zelené zóny v centru hlavního města, kde stojí vládní budovy, parlament a zahraniční ambasády. V Bagdádu vybuchly rovněž dvě bomby umístěné na silnici.

Zhruba 19 milionů voličů dnes zvolí 325 poslanců z přibližně 6200 kandidátů. Volební místnosti se mají uzavřít v 15:00 SEČ, není ale vyloučeno, že v případě vysoké volební účasti zůstanou otevřeny déle. V etnicky i nábožensky rozdělené zemi se začalo volit v 7:00 místního času (5:00 SEČ). Od pátku volí v 16 zemích také Iráčané žijící v cizině.

Druhé řádné volby do Rady reprezentantů od americké invaze do Iráku v roce 2003 mají vytvořit předpoklad pro ukončení nábožensky motivovaného násilí a hospodářskou stabilizaci země. "Tyto volby znamenají další krok v postupu naší demokracie, a také jsou testem," prohlásil irácký prezident Džalál Talabání.
Dá se očekávat, že žádný politický blok v dnešních volbách nezíská většinu, a formování nové vlády by tak mohlo trvat týdny, ba i měsíce.

Na údajné volební podvody si už stěžoval šíitský politik a bývalý irácký premiér Ajád Aláví, který stojí v čele nábožensky neutrálního uskupení Irákíja. Protivníci současného premiéra Núrího Málikího, jehož koalice Právní stát čelí konkurenci někdejších politických partnerů usilujících o podporu šíitů, poukazují na údajné zastrašování a zatýkání.

Podle průzkumů chce jít k volbám 63 procent Iráčanů. Hlasování provázejí silná bezpečnostní opatření, volební místnosti střeží tisíce vojáků a policistů. Zabránit volbám chce irácká odnož teroristické organizace Al-Káida, která vyhlásila na dnešek zákaz vycházení v celé zemi, zvláště v sunnitských oblastech.