Podle ÚS Lohmann pozemky získal v dobré víře. Žalobou, v níž zahradník žádal vzájemné vypořádání vztahu s Pozemkovým fondem ČR, se musí znovu zabývat Obvodní soud pro Prahu 4.

Důležitou a výjimečnou okolností případu je to, že stát nejprve souhlasil s převodem pozemků v malé privatizaci, a teprve později byl převod prohlášen za neplatný. "Následné zjištění existence zákonné překážky takového převodu nemůže jít k tíži jednotlivce, který zcela oprávněně důvěřoval ve správnost postupu státu," stojí v nálezu vyhlášeném minulý týden, který soud zpřístupnil v plném znění na internetu.

Podle Ústavního soudu je v Lohmannově případě podstatné také to, že pozemky jsou funkčně propojeny se stavbami, které na nich stojí. Společně tvoří jeden celek - zahradnictví. "Dle přesvědčení ÚS jsou to právě specifické okolnosti daného případu, které obecné soudy zcela opominuly a mechanicky žalobu stěžovatele zamítly. Obecné soudy přitom ignorovaly povahu a účel předmětných nemovitostí," napsali soudci v nálezu, na který dnes upozornil server Aktuálně.cz.

Předsedkyně Janů byla přehlasována

Ústavní soud zdůraznil, že v individuálních případech mohou soudy učinit spravedlnosti zadost, i když chybí přesná a výslovná zákonná úprava. "Při výkladu a aplikaci právních předpisů nelze opomíjet jejich účel a smysl, který není možné hledat jen ve slovech a větách toho kterého předpisu," míní soud.

Nález vynesl tříčlenný senát soudu s předsedkyní Ivanou Janů. Ta ale s prolomením blokace v tomto případě nesouhlasila a navrhovala stížnost zamítnout. Soudkyně zpravodajka Eliška Wagnerová a člen senátu František Duchoň ji přehlasovali.

Ústavní soud již v minulosti kritizoval neschopnost státu definitivně vyřešit majetkové nároky církve. O dohodu se naposledy pokusila vláda Mirka Topolánka (ODS). Vyrovnání se jí ale nepodařilo prosadit. Mnohé obce si stěžují, že zablokovaný majetek brzdí jejich rozvoj.