Proevropský směr Česka je prohrou nás všech, říká Klaus

- Aktuality autor: Alina Holušová

Exprezident Václav Klaus má z proevropského kurzu Česka špatné spaní. Podle něj je prozápadní směřování prostě prohrou a to nejen jeho vlastní, ale úplně všech občanů. Tedy i těch, kteří s ním vůbec nesouhlasí a v prohlubování vztahů s Evropou vidí budoucnost. 

Exprezident Václav Klaus

Exprezident Václav Klaus,zdroj: isifa/MAFRA/Tomáš Krist

Za prohru má i skutečnost, že vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) nebude uplatňovat výjimku z Listiny základních práv Evropské unie v lisabonské smlouvě, kterou eurokritik Klaus jako hlava státu prosadil.

Lisabonskou smlouvu, která upravila fungování EU, neměl prý sílu nepodepsat, neboť v odporu proti ní zůstal v celé Evropě sám.

"Jako prohru pro sebe, ale ještě více pro deset milionů občanů České republiky to v každém případě považuji. Považuji to za obří nezodpovědnost dnešní politické reprezentace, že se chová tak, jak se chová," komentoval Klaus fakt, že Sobotkova vláda i prezident Miloš Zeman prosazují co největší integraci Česka do evropských struktur a jsou pro přijetí eura.

Prohraný zápas

Skutečnost, že nynější vedení země prosazuje v přístupu k unii to, proti čemu Klaus v době svého prezidentství bojoval, ovšem bývalý prezident označil jen za prohraný zápas.

"V terminologii naší hokejové ligy to není prohraný celý ročník. Je to jeden zápas. A já věřím, že historie nekončí a že není všem dnům konec," doufá Klaus ve zvrat českého postoje k unii. Nepředpokládá ale, že on by se ho dožil. "To bych spíš byl optimističtější pro mé děti nebo vnuky," poznamenal.

Klaus jako velký odpůrce lisabonské smlouvy reformující fungování EU odmítal dlouho tento dokument podepsat a svůj podpis nakonec podmínil tím, že si Praha vyjedná výjimku z Listiny základních práv EU, která je součástí smlouvy.

Tehdejší prezident se obával možnosti prolomení takzvaných Benešových dekretů a uplatnění majetkových nároků sudetských Němců vysídlených z Československa po druhé světové válce, i když právní experti takové riziko většinou vylučovali.

Klausovu výjimku Sobotka nechce

Výjimku pro ČR schválil unijní summit na podzim 2009, Sobotkova vláda ale v únoru krátce po nástupu do úřadu oznámila, že ji nebude uplatňovat.

Klaus se vrátil i ke svému podpisu lisabonské smlouvy. "Neměl jsem sílu tu lisabonskou smlouvu nepodepsat. Byl jsem absolutně sám v celé Evropě a hrát jakéhosi osamoceného Dona Quijota se mi nezdálo produktivní. Neměl jsem dostatečnou podporu ani v České republice, kde ani vlády, nemluvě o dalších institucích, jako je ústavní soud, nebyly na mé straně," posteskl si prezident z let 2003 až 2013.

S reformním dokumentem EU nicméně dodnes nesouhlasí. "Definitivně Evropská unie přestala být Evropou států, ale stala Evropou provincií či gubernií. To je podle mého názoru zásadní změna, ke které došlo," soudí o dopadech přijetí náhražky za původně zvažovanou evropskou ústavu.

Tagy: kritika EU Česko Evropská unie vaclav klaus exprezident ČR lisabonská smlouva euroskepticismus

Zdroje: ČTK