Prodej jablek od plotu hlídají tři pravidla, ne jedno. Zahrádkáře, který je zná, nečeká živnost ani daňové přiznání

Rozhoduje něco jiného: jak často prodáváte a jestli u toho jde o zisk.

Nejdřív si odpovězte na jednu otázku

Než přijde na řadu jakákoli částka, rozhodněte, jestli prodáváte nahodile, nebo pravidelně se záměrem vydělat. Finanční správa říká přímo, že sběr a prodej produktů ze zahrádky může mít povahu podnikání, i když jde o činnost čistě sezonní. Kdo prodává takhle, zdaňuje příjem jako příjem ze samostatné činnosti a osvobození do 50 000 Kč se ho netýká vůbec.

Nerozhoduje tedy výše tržby, ale pravidelnost a záměr vydělat. Najít tuhle hranici bývá podle Finanční správy v praxi nejtěžší ze všeho.

Kdo stojí na trhu každý víkend, nemá osvobozenou ani první korunu. Soused, který jednou za léto prodá u plotu švestky za 30 000 Kč, nezaplatí nic.

Padesát tisíc se počítá jako úhrn

Zákon o daních z příjmů řadí prodej vlastní úrody mezi ostatní příjmy z příležitostných činností. Osvobozuje ho, pokud úhrn příjmů tohoto druhu za rok nepřesáhne 50 000 Kč. Klíčové je slovo úhrn, protože se nesčítá jen zahrada. Do stejné škatulky patří:

• příležitostný prodej vlastní úrody,
• příležitostná výpomoc sousedovi,
• příležitostné půjčení movité věci,
• peníze za přebytky z fotovoltaiky, ke které není potřeba licence.

Kdo se pod limit vejde, nemá žádnou práci navíc. Osvobozený příjem se do daňového přiznání vůbec neuvádí a z ostatních příjmů se neplatí sociální ani zdravotní pojištění.

Po překročení limitu se daní celá částka

Pozor na rozšířený omyl. Když limit překročíte, nezdaní se jen část nad ním, ale celý příjem, protože osvobození padá celé.

Následek bývá mírnější, než to zní. U příjmů ze zemědělské výroby uplatníte místo skutečných výdajů paušál 80 procent. Ze 60 000 Kč za rajčata tak zbude základ daně 12 000 Kč. Proti dani navíc stojí základní sleva na poplatníka 30 840 Kč. Přiznání v takovém případě podáte a nezaplatíte nic.

Papír je ale povinný. Přiznání podává každý, jehož roční zdanitelné příjmy přesáhly 50 000 Kč. Zaměstnanec ho podává už tehdy, když má vedle zaměstnání jiné příjmy vyšší než 20 000 Kč.

Živnostenský list na okurky nepotřebujete

Živnostenský zákon vyjímá ze svého dosahu prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské činnosti. Na okurky z vlastního záhonu tedy živnost nepotřebujete.

Zákon o zemědělství k tomu dodává, že kdo provozuje drobné pěstitelské činnosti nebo prodává nezpracované výrobky, nepodléhá evidenci zemědělského podnikatele. Zemědělským podnikatelem se nestanete ani po dvacátém pytli brambor.

Inzerát na sociální síti mění pravidla

Potravinové právo měří něco úplně jiného než peníze: kontinuitu a stupeň organizace. Státní zemědělská a potravinářská inspekce bere za pravidelnou činnost tu, která se opakuje aspoň jednou měsíčně v ročním průměru. Zároveň píše, že nabídka potravin na sociální síti sama o sobě svědčí o záměru nakládat s potravinami pravidelně a organizovaně, a to bez ohledu na sezonnost.

Vlastní inzerát na Facebooku nebo na inzertním serveru z vás tak může udělat provozovatele potravinářského podniku s ohlašovací povinností u inspekce, i kdybyste prodali za dvě stovky. Za nesplněnou ohlašovací povinnost hrozí pokuta až 1 000 000 Kč.

Jablka odnesená sousedovi nebo do místního krámku tímhle sítem propadnou. Zavařeniny a marmelády nabízené na síti podle vodítka inspekce ne.

Záleží i na tom, kde stojíte

Před vlastním domem na vlastním pozemku nepotřebujete nic. Stůl na chodníku už je zvláštní užívání veřejného prostranství a obec za něj může vybírat místní poplatek až 10 Kč za metr a den, u prodejního zařízení až desetinásobek.

Tržní řád obce na vlastní výpěstky nedopadá. Nejvyšší správní soud rozhodl, že tržní řád může upravovat jen prodej, na který dopadá živnostenský zákon. Farmářský trh se řídí pravidly pořadatele. Pravidelné stání je navíc tou činností s kontinuitou, kterou je třeba inspekci ohlásit.

Kde tahle pravidla neplatí

Osvobození do 50 000 Kč nechrání toho, kdo prodává soustavně za účelem zisku. Takový příjem se daní jako příjem ze samostatné činnosti a platí se z něj pojistné.

Výjimka ze živnostenského zákona i z evidence zemědělského podnikatele platí jen pro nezpracované výrobky. Zavařeniny, povidla, mošty, sušené houby a sirupy mezi ně nepatří a při jejich pravidelném prodeji potřebujete živnost i registraci u inspekce. Kdo podniká jako OSVČ s předmětem činnosti nákup a prodej zboží, tyhle příjmy pod ostatní příjmy schovat nemůže. U volně rostoucích hub navíc potřebujete osvědčení o znalosti hub a souhlas vlastníka lesa.

Věta „do padesáti tisíc se nic neděje“ tedy platí jen u nahodilého prodeje. Kdo prodává pravidelně, řídí se jinými pravidly hned od první koruny.