V audioarchivu Hvězdných válek existují tisíce nahrávek obsahujících zvuky, které byly pořízené a použité jako efekty či hlasy této veleúspěšné filmové ságy. Sbírka obsahuje třeba klapání a kvílení starých protileteckých sirén, řev raketových motorů či industriální rachot kovových součástek na montážní lince.

Jsou tu hrdelní zvuky, které vydává Chewbacca (česky také Žvejk či Žvejkal), které byly nahrány za přispění čtyř medvědů, lva, tuleně, jezevce a mrože. A nechybí tu ani bzučení světelného meče postavené na mechanické harmonii, jakou vyluzuje dvojitý motorek ve staré promítačce.

Ovšem je to už téměř 40 let od uvedení prvního z filmů Star Wars do kin a na jejich audioarchivu se začíná projevovat věk.

Jeden ze způsobů, jakým se s průběhem času zhoršuje kvalita magnetických pásků, se označuje jako "syndrom uvolňování pojiva" a vzniká, když se začne uvolňovat lepidlo, které kdysi drželo na místě magnetické částečky. Pásky pak nechávají jejich stopové množství na přehrávacím zařízení, což vede ke škrábavým, zkresleným zvukům namísto normálního přehrávání.

To představuje značný problém pro zvukaře Hvězdných válek, kteří se chtějí průběžně nořit do původní zvukové sbírky, přehrávat a digitalizovat už existující zvuky a použít je do novějších filmů.

Mezi těmito zvukaři je i Ben Burtt, kterému kolegové říkají Kmotr zvukového vesmíru Hvězdných válek - a on sám o sobě mluví jako o živoucí databázi zvuků.

Burtt a jeho kolegové při snaze uchovat magnetické pásky spoléhají na obyčejné, ale stále platné řešení: Staré nahrávky pečou v troubě, přičemž vzniklé teplo znovu oživí lepkavost pojiva magnetických částeček a zároveň sníží jejich vlhkost, takže je možné je znovu přehrát. A funguje to! Tedy někdy.

"Člověk se musí naučit, jak je má správně upéct," řekl Burtt, a jako důkaz předvedl napůl rozteklý kotouč s nahrávkou. "Když je tam necháte příliš dlouho, dostanete sice zajímavě vypadající umělecké dílko, ale ne zvuk, kterým bylo původně."

Archiv Hvězdných válek ale není jediným místem, kde se teplo používá jako prostředek při uchovávání různých artefaktů. Britské muzeum a další instituce například používají proces zahrnující extrémní horko a odsolování při ochraně tabulek s klínovým písmem, které je jednou z nejranějších dochovaných forem psaní.

Tato metoda vyžaduje péct tabulky při teplotě přesahující 700 stupňů Celsia, což je desetkrát větší horko, než jaké se používá při oživování starých magnetických pásek.