V srdci ekvádorských And, v lomu ukrytém mezi tropickou zelení, se podařilo objevit něco, co doslova přepisuje dějiny paleontologie. Vědci tu našli jantar starý 112 milionů let – zkamenělou pryskyřici, která v sobě uchovává dokonale zachované zbytky života z dávného světa superkontinentu Gondwana. V této pryskyřici se ukrývá hmyz, pyl, rostlinné úlomky a dokonce i kousek pavučiny. Každá z těchto drobných inkuzí je miniaturním svědkem doby, kdy po Zemi kráčeli dinosauři a kdy se začínalo formovat společenství kvetoucích rostlin a opylujícího hmyzu.

Jantar, který pochází z geologické formace Hollín, známé hlavně díky svým ropným ložiskům, byl nalezen ve třech lomech ve východní části ekvádorských And. Největší a nejcennější vzorek pocházel z lokality Genoveva. Vědci jej datovali do období křídy, přibližně před 112 miliony lety, kdy se superkontinent Gondwana teprve rozpadal na dnešní kontinenty. A i když tento jantar samozřejmě neobsahuje žádnou dinosauří DNA, jako ve slavném filmu Jurassic Park, jeho hodnota je možná ještě větší – nabízí totiž skutečný, vědecky ověřený pohled do dávného světa, který filmová fikce kdysi jen naznačila.

Superkontinent Gondwanazdroj: Profimedia.cz

Od Jurského parku k opravdové vědě

Když Steven Spielberg v roce 1993 uvedl Jurský park, uchvátil svět představou, že z komára uvězněného v jantaru lze získat dinosauří DNA a oživit dávno vyhynulé tvory. Ve filmu byl hmyz dokonale zachycený v kapkách pryskyřice jakýmsi mostem mezi minulostí a přítomností. V reálné vědě sice takový scénář není možný – DNA se v jantaru dlouhodobě neuchová –, přesto měl film zásadní vliv: inspiroval celou generaci vědců. Mnozí dnešní paleontologové otevřeně přiznávají, že právě díky Jurskému parku se rozhodli studovat pravěk.

A právě tento ekvádorský nález jako by filmovou vizi oživil – ovšem v pravém, vědeckém smyslu. Pod mikroskopem totiž zachycený hmyz vypadá, jako by uhynul teprve včera. V jantarových vzorcích vědci rozpoznali drobné mouchy, komáry, brouky i vosy, zachované do posledního detailu, s viditelnými křídly, tykadly a jemnou strukturou těla. V jedné z kapek pryskyřice zůstal dokonce útržek pavučiny – drobný, křehký zázrak, který by se jinak nikdy nezachoval.

zdroj: Profimedia.cz

Okno do pralesa ztraceného světa

Vědci určili, že existovaly dva typy pryskyřice – jedna vznikala pod zemí v okolí kořenů stromů a druhá ve volném vzduchu, kde mohla zachycovat hmyz a další drobné organismy. Ze šedesáti analyzovaných vzorků těch „vzdušných“ jich jednadvacet obsahovalo bioinkluze – malé kapsle života, ve kterých se čas zastavil. Okolní horniny přitom ukrývaly i další stopy dávné vegetace – pylová zrna, spory i úlomky rostlin. Společně s jantarem vytvářejí obraz teplého, vlhkého pralesa Gondwany, kde se pryskyřice řinula po kmenech stromů, zatímco nad hlavami poletoval hmyz a v dálce se ozývaly kroky dinosaurů. Byl to svět plný života, který díky těmto drobným fosilním svědkům znovu ožívá pod rukama vědců.

Podle paleontologů je jantar z Genovevy nejen největším známým mezozoickým nalezištěm jantaru v Jižní Americe, ale také jedním z mála na jižní polokouli, kde se jantar ve větším množství tvořil během takzvaného křídového pryskyřičného intervalu – období mezi 175 a 72 miliony lety. Tento objev pomáhá doplnit prázdná místa v mapě vývoje života na jižní polokouli a přináší nové poznatky o tom, jak se vyvíjely ekosystémy v době dinosaurů.

Nová kapitola paleontologie

Tento nález otevírá úplně nové okno do pralesů Jižní Ameriky z doby dinosaurů. Zachycuje tvory tak drobné a křehké, že se obvykle nikdy nefosilizují. Vědci věří, že další výzkum v této oblasti by mohl odhalit spojitosti mezi různými částmi někdejší Gondwany – například s Antarktidou, Jižní Afrikou, Austrálií a Novým Zélandem, kde se rovněž nacházejí ložiska jantaru.

A i když z tohoto jantaru žádného dinosaura nikdy neklonujeme, jeho skutečná hodnota je mnohem větší. Dává nám možnost nahlédnout do prastarého ekosystému, zachyceného s dokonalou přesností – jako by se čas na okamžik zastavil. Jantar z Ekvádoru tak není jen geologickým pokladem, ale i poetickým poselstvím z doby, kdy byl svět mladý a Zemi ovládali dinosauři.