Před 50 lety pronesl Martin Luther King svůj nejslavnější projev
27. 8. 2013 – 10:00 | Zpravodajství | Sebastian Kantor
Mám sen, že jednoho dne mé čtyři děti budou žít v zemi, kde nebudou posuzovány podle barvy kůže, ale podle charakteru." I tuto větu pronesl před půl stoletím, 28. srpna 1963 ve Washingtonu jeden z nejvýznamnějších bojovníků za lidská práva a rasovou rovnoprávnost v USA Martin Luther King u Lincolnova památníku. Tam si jeho projev, známý dnes jako I have a Dream (Mám sen), vyslechlo čtvrt milionu lidí, kteří se zúčastnili Kingova pochodu za práci a svobodu.
Rok po tomto projevu prezident Lyndon Johnson podepsal zákon, který zakazoval diskriminaci v otázkách zaměstnání a vzdělání, v srpnu 1965 pak byl přijat zákon o volebním právu, jímž byla odstraněna další diskriminační opatření. Kingova angažovanost za rovnoprávnost občanů byla v prosinci 1964 oceněna také Nobelovou cenou za mír (byl vůbec nejmladším laureátem).
Slovo bylo hlavní Kingovou zbraní. Jako charismatický řečník si získal posluchače již v baptistickém kostele v alabamském Montgomery, kde působil jako kněz od roku 1954. Právě tam se o rok později rozhořely protesty proti místním segregačním zákonům a King, hlásající metodu "bojovného nenásilí" ovlivněnou filozofií Mahátmy Gándhího, se brzy stal uznávaným vůdcem pochodů a demonstrací.
Kromě rasistů musel ale King bojovat také s vlnou černošských militantních radikálů (Černých panterů), kteří odmítali obezřetnou taktiku. O podporu vládních struktur se pak připravil svým otevřeně kritickým postojem k válce ve Vietnamu. Jeho život ukončil po devětatřiceti letech 4. dubna 1968 atentátník v Memphisu, kam King přijel podpořit stávku dělníků.