Právník jednoho z žalujících - místopředsedy Nejvyššího soudu Pavla Kučery - řekl, že na Cepla podá námitku podjatosti.  "Námitku podjatosti podávám kvůli tomu, že se soudce Cepl o kauze obšírně vyjadřoval v médiích," uvedl Kučerův právník Jaroslav Ortman. Dodal, že Cepl navíc v odůvodnění svého rozsudku využíval špatné právní prameny.

Kauza údajné justiční mafie má počátek v prosinci roku 2007, kdy bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová tímto výrazem označila několik justičních představitelů včetně nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké, Kučery a exministra spravedlnosti Pavla Němce. Podle ní zasahovali do vyšetřování kauzy tehdejšího šéfa lidovců Jiřího Čunka. Justiční činitelé následně Benešovou zažalovali. Cepl však jejich žalobu zamítl s vysvětlením, že se při vyšetřování lidoveckého předsedy někteří ze jmenovaných opravdu několikrát setkali a vyměňovali si informace, které si sdělovat neměli.

Vrchní soud pak ale Ceplův rozsudek zrušil a nařídil, aby druhé kolo sporu vedl jiný soudce. Podle vrchního soudu Cepl závažně chyboval, nerespektoval některá práva účastníků řízení a nepřípustně spekuloval. Benešová však v reakci na toto rozhodnutí podala stížnost k Ústavnímu soudu, v níž tvrdila, že vrchní soud porušil její právo na zákonného soudce. Ústavní soud stížnosti vyhověl s tím, že odnětí věci soudci připadá v úvahu jen ve zcela zásadních případech.