Jiří Krampol měl poslední rok života stále větší problémy se zdravím, odstěhoval se proto do pečovatelského domu nedaleko Staroměstského náměstí. A vzdor běžným předpokladům, nové prostředí si oblíbil a pochvaloval. Stále ale nejraději vyrážel za přáteli a do přírody.

„Ze začátku jsem se toho bál. Říkal jsem si, to jsem dopadl, když jsem v bydlení pro starce. Tady to ale nemá nic společného s nemocničním zařízením. Je to tu velice příjemné. Mám okno do zahrady a dívám se na Týnský chrám,“ hodnotil své bydlení pro Super.cz.

Se zhoršujícím se zdravím se rval srdnatě: Ještě nedávno vyrážel na oslavy narozenin, účastnil se několikahodinových besed a zkoušel vyfoukat sklo, a to navzdory problémům s průduškami. 

Zkrátka... Průdušky neprůdušky, Jiří si postavil hlavu a co si usmyslel, to udělal. A kvůli tomu nelze než smeknout.

„Jak se měnilo počasí, tak průdušky na to reagují. Zítra to zmizí a pak se to zase vrátí. Mám navíc v háji nohu a chodím o berlích,“ zmínil zdravotní trable.

„Skuhrat někde, že jsem už starý, na to nejsem. Starý jsem, ale co s tím? Dědkové a babičky kecají kraviny o lécích na lavičce v parku. Na to mě neužije,“ smál se.

Moc si přál se ještě jednou podívat k moři, což už bohužel nestihl: „Doktor říká, že zatím k moři nemůžu, ještě bych tam chtěl jet,“ svěřil se.

„Věřím, že do špitálu se teď dlouho nepodívám. A snad tu ještě chvíli budu. Dlouhověkost máme v rodině,“ doufal ještě před měsícem v rozhovoru pro eXtra.cz. Ale znáte to. Člověk míní...