Poslanci si zkrátili mandát do října

- Aktuality autor: red

Sněmovna schválila ústavní zákon, podle něhož má v současném složení skončit do poloviny letošního října společně s předčasnými volbami.

Ty mají být nejpozději v pátek 9. a v sobotu 10. října. Přijetí normy, kterou předložili zástupci ODS, ČSSD a Strany zelených, nyní může ovlivnit už jen Senát. Prezident ústavní zákony vetovat nemůže. Jednorázový ústavní zákon, který kritizovali hlavně politici KDU-ČSL, podpořilo 172 ze 189 přítomných poslanců. Pro schválení bylo třeba ústavní většiny, tedy nejméně 120 poslaneckých hlasů. Vedení lidovců ráno nedoporučilo poslancům KDU-ČSL normu podpořit, čtyři poslanci včetně předsedy klubu Pavla Severy a exministra financí Miroslava Kalouska to však nerespektovali. Rovněž komunisté až na čtyři výjimky pomohli zákon schválit kvůli tomu, jak uvedl jejich předseda Vojtěch Filip, že nynější úřednický kabinet Jana Fischera nedokáže řešit současnou krizi. "Jsme přesvědčeni, že ta krize, do které bývalá vláda zemi dovedla, je příliš hluboká na to, aby jakákoli vláda bez politického mandátu, která je tvořena na bázi velké koalice, mohla tu krizi úspěšně s důvěrou občanů České republiky řešit," prohlásil Filip. Normu naopak nepodpořila většina poslanců mimo kluby, pro byli jen Juraj Raninec (ODS) a Evžen Snítilý (dříve ČSSD). "Jsme rádi, že se podařilo tento zákon prosadit," řekl Jeroným Tejc (ČSSD). "Máme o krok blíže k předčasným volbám a budeme se snažit komunikovat s našimi senátory, aby schválení ústavního zákona v horní komoře parlamentu proběhlo co nejdříve," dodal Tejc, podle nějž nic nebrání tomu, aby byla norma v Senátu projednána na nebližší schůzi. Vzhledem k většině ODS a ČSSD v Senátu by ani tam neměl mít ústavní zákon problém s přijetím; občanští a sociální demokraté mají dohromady 65 senátorů, ke schválení je potřeba 49 hlasů při účasti všech 81 senátorů. Senátorský klub ODS se už zavázal k prosazení ústavního zákona, přestože horní komora navrhla před třemi lety změnou ústavy trvaleji usnadnit cestu k předčasným volbám do sněmovny. Proti této novele, kterou sněmovna zatím projednala jen v prvním čtení, má ale výhrady ČSSD. Novelu jako řešení krize prosazovali lidovci, kteří stáli i o zdlouhavější postup podle platné ústavy. Zváží proto, zda ústavní zákon nenapadnou u Ústavního soudu. Návrh ústavního zákona má co nejrychleji vyřešit politickou krizi, do které se Česko dostalo vyslovením nedůvěry bývalé koaliční vládě Mirka Topolánka (ODS). Někdejší koalice ani opozice nyní nemají šanci vytvořit politickou vládu se stabilní většinou ve sněmovně. Proto se dohodly na předčasných volbách, k nimž má zemi dovést Fischerův kabinet, jehož členy nominovaly stejné strany, které předložily i ústavní zákon. Předloha podobně jako téměř totožný zákon z roku 1998, který byl schválen po pádu poslední vlády Václava Klause, počítá se zkrácením lhůt pro vypsání a organizaci předčasných voleb. Například politické strany a hnutí mají předložit kandidátní listiny do 44 místo 66 dnů před dnem voleb, tedy nejpozději do středy 26. srpna. Poslanci některé termíny v předloze upravili, aby byly správně seřazeny lhůty na předložení a registraci kandidátních listin a vytištění hlasovacích lístků. Ve shodě s doporučením vlády posunuli nejzazší termín pro registraci bezchybných kandidátek na 10. září. Předloha totiž ukládala krajským úřadům registrovat kandidátní listiny do 34 dnů před volbami, tedy do 5. září, zatímco stranám umožňuje opravovat chyby v kandidátkách až do 30 dnů před volbami, tedy do 9. září. V tento den by měly i podle vlády dostat strany a hnutí od Státní volební komise volební čísla, ačkoliv obvykle je dostávají až po registraci. Zásadní problém to však není, protože čísla by tak jako tak dostala i nezaregistrovaná uskupení pro případ, že by uspěla s odvoláním u soudu. Pro tuto registraci poslanci také posunuli lhůtu kvůli zajištění vytištění hlasovacích lístků. Dodatečná registrace kandidátek na základě rozhodnutí soudu má být 13 dní před začátkem voleb, tedy nejpozději 26. září. V souvislosti s tím předseda sněmovního ústavně právního výboru Marek Benda (ODS) úspěšně prosadil třídenní odklad zahájení prezentace volebních seskupení v České televizi a v Českém rozhlase, aby se do ní mohly zapojit všechny. Začne rovněž až 13 dní před volbami. Podle volebního zákona mají kandidující seskupení celkem 14 hodin na svou prezentaci jak ve veřejnoprávní televizi, tak ve rozhlase veřejné služby.

Zdroje: ČTK