Náklady na zajišťování pravidelných odvodů ministerstvo odhadovalo na 230 milionů korun ročně. Podle Antonína Sedi (ČSSD) by navrhovaná úprava odvodů obtěžovala lidi nad rámec nutného. Lidovec Ivan Gabal (KDU-ČSL) poukázal na to, že klíčové pro armádu je doplnění stavu profesionálních vojáků a aktivních záloh. "Klíčovým prvkem naší obrany nejsou branci," zdůraznil. Proti povinným odvodům se vyslovila taky Jana Černochová (ODS) nebo Dana Váhalová (ČSSD). "Budou to vojáci na papíře," uvedla. Alexander Černý (KSČM) podotkl, že nemá smysl zabývat se textem, který dozná významných změn.

Podle Stropnického bylo postoupením zákona do druhého čtení dílčího cíle dosaženo, a to i přes dlouhou debatu. "Nikdo v podstatě si to základní ... zpochybnit nedovolil. Že tady v podstatě chybí jeden významný článek, a to je to, že máme profesionální armádu a pak dlouho nic. Až pak máme stav extrémní situace, branný stav, když už skutečně teče do bot," poznamenal ministr.

Původní plán plošných odvodů by neznamenal obnovu základní vojenské služby. Stále ale platí všeobecná branná povinnost pro lidi od 18 do 60 let věku.

Ministerstvo obrany už podle informací z branného výboru představilo nový plán dobrovolných odvodů. Mladí lidé, kteří by k nim šli a byli by odvedeni, by podle informací z výboru museli ve dvou letech absolvovat vojenský výcvik v délce tří měsíců. 

Novela také posiluje úlohu aktivních záloh, do kterých se mohou lidé hlásit dobrovolně již nyní. Nově by bylo možné jejich členy vyslat třeba i do zahraničních misí, což kritizoval Seďa, nebo na pomoc při živelních katastrofách. Novinkou bude i to, že bývalí vojáci z povolání budou po skončení své služby v armádě zařazeni na pět let do takzvané povinné zálohy.

Zájmu o členství v zálohách by mohly pomoci vyšší odměny

Vládní předloha reaguje podle Stropnického na nepříznivou bezpečnostní situaci a na neuspokojivý stav záloh, které podle něho zůstávají "nevycvičeným a stále se ztenčujícím sborem". O členství v zálohách mají nyní lidé poměrně malý zájem. V současné době jich je v nich zařazeno asi 1200, do budoucna jich chce mít armáda až 5000.

V současné době "záložáci" dostávají odměnu 500 korun měsíčně, při cvičení dále náhradu mzdy a "kapesné" v průměru 25 korun za den cvičení. Nově by měsíční odměna měla být 1000 korun. Za každý den cvičení by "záložáci" dostávali plat odpovídající průměrnému tarifu profesionálního vojáka na stejné pozici. Vojáci v záloze by měli nárok také na proviantní či výstrojní příspěvek či na rekondiční pobyty.

Armáda hodlá přilákat především vysokoškolské studenty s ohledem na jejich věk, vzdělání a tím i možnost jejich zapojení do profesionální armády. Studenti by měli dostávat místo měsíční tisícikoruny za každý semestr 10 tisíc korun. Tedy ročně o 8000 korun více než ostatní členové záloh. Zaměstnavatelé by pak měli dostávat podporu nejméně ve výši dvou třetin průměrného hrubého měsíčního platu vojáka na cvičení.

Zákon zachovává současnou úpravu, kdy v případě ohrožení státu začne armáda s výcvikem vojáků povolaných do mimořádné služby. Zároveň budou moci být za této situace na základě rozhodnutí vlády povoláni k odvodnímu řízení i ti, kteří dosud odvedeni nebyli.

Sněmovna prodloužila lhůtu pro projednání předlohy ve výboru z obvyklých 60 na 90 dnů.