Poslanci debatovali o nedůvěře vládě, zněla ostrá kritika premiéra i vlády
21. 12. 2010 – 20:33 | Zpravodajství | Jakub Procházka
AKTUALIZOVÁNO Poslanecká sněmovna v úterý večer bouřlivě debatovala k hlasování o nedůvěře vládě. Z úst opozičních poslanců zněla ostrá kritika premiéra i vlády. K hlasování došlo před desátou hodinou.
Večer by se mělo hlasovat o nedůvěře vládě, která by ji měla získat. Koaliční poslanci totiž budou jednotně proti návrhu. V současné době probíhá ve sněmovně bouřlivá debata, a ta se možná protáhne. Poslanci si ale odhlasovali, že může schůze pokračovat i po půlnoci. ČSSD tvrdí, že premiér Petr Nečas selhal.
"Vláda si odhlasovala, že bude vládou boje proti korupci. Po šesti měsících se ukazuje, že nemá žádné výsledky, žádné vnitřní protikorupční mechanismy. Kdyby je měla, tak by k tomuto skandálnímu vývoji dojít nemohlo... Téměř si nevzpomínám na českou vládu, která o věrohodnost přišla tak rychle," řekl šéf ČSSD Bohuslav Sobotka.
Jeho kolega a místopředseda strany Lubomír Zaorálek kritizoval fakt, že je dohoda z Hradu tajná a její obsah nebyl zveřejněn. Expředseda ČSSD Jiří Paroubek řekl, že je premiér Nečas podezřelý z trestného činu a mohl v této kauze společně s vládou zaúkolovat BIS, protože byl ohrožen ústavní pořádek země. Petr Nečas své kroky před poslanci hájil, říkal, že o trestném činu nevěděl, a požádal poslance, aby vládu neshazovali.
"Proč jste se sešel s Martinů?"
Po osmé hodině už vystupují zejména komunističtí poslanci, kteří nevyčítají vládě jen korupční aféru, ale například i setkání Nečase s bavorským premiérem Seehoferem. Poslanci ČSSD se premiéra opakovaně ptali, kvůli čemu se nedávno sešel s policejním prezidentem Oldřichem Martinů a zda se nesetkal také s někým z "Langerových mužů" u policie. Nečas neodpověděl.
Podle Paroubka by se měli vzdát premiér Nečas, John i poslanec Drobil ještě v úterý imunity.
"V této kauze není pohled na vězeňský oděv vyloučen," prohlásil Paroubek. Skandál s údajnou snahou o vyvádění peněz ze Státního fondu životního prostředí do ODS a na Drobilovu kariéru je útokem na demokratický režim, dodal. Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa upravuje Nečas každý den své stanovisko zřejmě podle rad svých advokátů.
John chce, aby se lidé stali detektivy amatéry
Někteří poslanci se pozastavovali rovněž nad postupem Johna, jenž o kauze od exšéfa fondu Libora Michálka také věděl a podle některých informací ho poslal za novináři. John dnes ve sněmovně zopakoval, že to tak nebylo.
Michálkovi prý koncem září poradil, aby získal pro svá podezření podpůrné důkazy, aby nešlo jen o tvrzení proti tvrzení, a potom se obrátil na policii. Ministr se odvolával na protikorupční příručku, kterou vnitro vydalo.
"John vyzývá lidi, aby se stali detektivy amatéry," komentoval to David Rath (ČSSD). Předseda KSČM Vojtěch Filip zase poukázal na to, že John nabádal Michálka ke svépomoci místo toho, aby šel na policii. "Důvěru občanů jste dávno ztratili," řekl Filip na adresu kabinetu.
Schůze kvůli krizi ve zdravotnictví neprošla
Proti programu schůze ke zdravotnictví hlasovali poslanci vládních stran. O údajné krizi ve zdravotnictví se ale koalice s opozicí bavit nechtěla. Opoziční ČSSD nechala schůzi svolat kvůli krizi ve zdravotnictví, která podle nich hrozí v příštím roce kvůli iniciativě odborů Děkujeme, odcházíme. V rámci ní už podalo výpověď více než 3500 lékařů nemocnic.
Podle opozice se krize plně projeví na přelomu února a března, kdy lékaři opustí svá pracovní místa. Požadují po vládě, aby začala situaci řešit a připravila krizový plán, jak se s odchody lékařů vyrovnat.
Musíte konat, volá ČSSD
"ČSSD naléhavě upozorňuje vládu, že musí konat. Musí přijmout rychlý realistický plán, který povede k tomu, že se vyloučí negativní dopady na zdraví našich občanů. Vláda má odpovědnost za to, aby lidé měli přístup ke kvalitní péči," odůvodňoval program schůze úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Doplnil, že vláda by měla zvýšit úhrady za výkony a případně zvýšit příjmy zdravotního pojištění.
Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek doplnil, že nejde pouze o problém krajů. Financování krajských nemocnic se podle něho skládá ze 75 procent z peněz od pojišťoven, ze 17 procent z hotovostních plateb pacientů a zbylých osm procent jsou peníze kraje. "Kdyby se měla začít zavírat oddělení, v havířovské nemocnici by zůstaly otevřeny oddělení rentgenu, patologie a psychiatrie," uvedl Zaorálek.
Podle předsedy poslaneckého klubu KSČM Pavla Kováčika by se problém mohl projevit i v budoucnosti, protože výpovědi podávají lékaři mladšího a středního věku.
Heger: Odejde-li dvacet procent lékařů, poradíme si
Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) uvedl, že jakmile budou mít nemocnice v lednu konečné údaje o výpovědích, zmapuje ministerstvo situaci geograficky i po oborech. "V současnosti vyhrožuje výpověďmi 20 procent lékařů. Když odejde 20 procent, je to nepříjemný stav, ale každý slušný primář si s tím bez problémů poradí," uvedl Heger. Doplnil, že pokud jde o odchody po oborech, jsou nespokojení především anesteziologové. "Bude -li jich více, budou muset být opatření razantnější," podotkl.
Krize? Peníze budou, kdyby se měly natisknout
Zmínil také, že pokud dojde ke skutečné krizi, najde vláda peníze, kterými ji napraví. "Pokud se odehraje nějaká velká krize, například zemětřesení, tak ty peníze také budou, kdyby se měly natisknout. Ale my uděláme všechno pro to, aby se to nestalo," dodal Heger.
V rámci akce Děkujeme, odcházíme podalo v nemocnicích výpověď více než 3500 ze 16000 lékařů. Postižených je 78 ze zhruba 190 nemocnic v ČR. Nejhorší situace je zřejmě na Vysočině, kde podalo výpověď 80 procent lékařů. Celkově nejvíc výpovědí je v krajích Moravskoslezském a Jihomoravském - po 553.
Očekává se, že do konce roku bude výpovědí víc než 4000. Ministr Leoš Heger (TOP 09) vyzval v pátek lékaře, aby s výpovědí počkali a dali mu čas na nastartování reforem, které přesměrují peníze do platů. V nejbližších dnech se s lékaři sejde.
Lékaři žádají až trojnásobek průměrného platu v zemi. Nyní mají v průměru 50000 korun za práci s přesčasy a službami, chtějí 70000 korun základního platu. Na splnění požadavku by bylo zapotřebí až šesti miliard korun. Zdravotnictví ročně spotřebuje téměř 290 miliard.