Pro FN, stranu s výrazně antievropským a protipřistěhovaleckým programem, je to historický výsledek. Poprvé vyhrála celostátní volby a navíc s jasnou převahou. Místo současných tří europoslanců, z nichž jednou je šéfka strany Le Penová, by strana v případě potvrzení výsledků průzkumů získala v Evropském parlamentu 23 až 25 křesel. Tři nynější europoslanci FN nejsou členy žádné stávající frakce. 

Le Penová a její strana zřejmě těží z roztříštěnosti tradičních pravicových stran, ale především z přetrvávající nízké obliby současné socialistické vlády a prezidenta Françoise Hollanda. Průzkumy před volbami její úspěch předpovídaly. 

Le Penová po zveřejnění odhadů vyzvala k rozpuštění francouzského Národního shromáždění. "Co jiného může prezident po takovém odmítnutí udělat," prohlásila. "Je nepřijatelné, aby parlament v takové míře neodrážel vůli francouzského lidu." 

Šok a zemětřesení

Socialistický premiér Manuel Valls řekl, že eurovolby ve Francii jsou "šokem, zemětřesením". "Je to víc než varování, je to zemětřesení," řekl ministr zahraničí Laurent Fabius. 

FN uspěla i v letošních místních volbách, kdy ovládla radnice v 11 městech. V minulosti její zakladatel Jean-Marie Le Pen skončil druhý v prezidentských volbách, ale dnešní skóre je největším úspěchem strany za čtyři desetiletí její historie. 

S přibližně desetinou hlasů na čtvrtém místě skončila centristická UDI/MoDem, za nimi jsou jen s malým odstupem v průzkumech francouzští Zelení. Levá fronta (Front de gauche) má v průzkumech okolo šesti procent a republikánská Vzhůru republiko! (Debout la Republique) přibližně čtyři. 

V přepočtu na europoslanecké mandáty by výsledek průzkumů znamenal pro UMP 18 až 21 europoslanců, pro socialisty 13, menší strany by získaly v parlamentu od osmi do tří zástupců. 

Průzkumy také ukázaly poměrně vysokou volební účast, pohybující se zřejmě mírně nad 40 procenty.