Policisté si při výjezdu za Breivikem spletli ostrov, trefili se až na podruhé

- Aktuality autor: red

Špatné zeměpisné znalosti příslušníků norské policie vedly k tomu, že policisté dorazili loni 22. července se zpožděním na ostrov Utöya, kde pravicový radikál Anders Behring Breivik střílel do účastníků tábora mladých sociálních demokratů. Policisté si totiž ostrov Utöya spletli s nedalekým ostrovem Geitöya a zamířili nejprve tam. Podle norského tisku to vyplývá ze zprávy speciální komise, která uplynulý rok zkoumala okolnosti Breivikových teroristických útoků, které si vyžádaly 77 obětí.

Norský deník Verdens Gang uvedl, že speciální jednotky Delta neměly při cestě za Breivikem mapu a jediným navigačním zařízením, kterým se řídily, byl ruční přístroj GPS.

Policisté byli očividně přesvědčeni, že cesta na ostrov bude krátká, proto také malý gumový člun plně naložili. Do člunu se ale kvůli přetížení dostala voda, navíc měl problémy s motorem, a proto policisté museli nakonec sehnat jiné dva čluny. Zdržení, které tak vzniklo, stálo podle kritiků řadu lidských životů.

Majitel jedné z chat v oblasti amatérsky natočil vyplutí policejního člunu od ostrova Storöya. Z videa je patrné, jak řidič člunu po opuštění mola chvíli váhá a pak volí kurz na západ k blízkému ostrovu Geitöya a teprve později zamíří jižně k ostrovu Utöya, vzdálenému 3,6 kilometru.

mapka ostrovů

Místní obyvatelé překvapilo, že si policisté mohli oba ostrovy splést. Dívka, která v oblasti bydlí, listu Verdens Gang řekla, že ostrov Geitöya není osídlený a využívají ho lesníci. Na ostrově Utöya je naproti tomu množství velkých budov, které jsou i z dálky zřetelně viditelné.

Neznalost terénu přiznal již jeden z policistů, kteří svědčili v procesu s Breivikem před soudem v metropoli Oslu. Prohlásil, že si nebyl jistý, kde Utöya leží. "Na ostrově Utöya jsem nikdy předtím nebyl. Ale ze silnice, po které jsem dříve projížděl, jsem si pamatoval ukazatel 'Utöya 200 metrů', takže jsem měl ponětí, kam jedeme," vypověděl policista před soudem.

Na všechny chyby se přišlo až díky komisi

Norská vláda zřídila takzvanou Komisi 22. července krátce po atentátech, 12. srpna 2011, a do jejího čela jmenovala právničku Alexandru Bechovou Gjörvovou.

V uplynulém roce desetičlenná komise zkoumala mimo jiné, nakolik tajné služby před útoky sledovaly nebezpečí ze strany pravicových radikálů a jejich výhrůžky, a zjišťovala dostupnost střelných zbraní, munice a nebezpečných chemikálií v Norsku. Zabývala se také tím, jak dobře byla zajištěna bezpečnost vládních budov v centru norského hlavního města, u nichž Breivik nastražil nálož.

Dále se komise detailně podívala na to, jak rychle a účinně norská policie reagovala na Breivikův pumový útok v centru Osla a na jeho následnou střelbu do účastníků letního tábora socialistické mládeže na ostrově Utöya, kde se jeho obětí stalo 69 převážně mladých lidí. V centru pozornosti komise byla rovněž činnost zdravotnických zařízení, která přijímala zraněné z atentátů.

V uplynulém roce se objevila řada kritik týkající se pomalé a zpočátku i chaotické reakce norských bezpečnostních sil na útoky. V den útoků nejprve v 15:26 explodovala bomba ve vládní čtvrti v Oslu. V 17:26 dostala policie zprávu o střelbě na Utöyi, teprve v 18:25 ale přistáli členové speciálních jednotek Delta na ostrově a v 18:32 bez jediného výstřelu Breivika zadrželi.

Tagy: bolest komando krev výbušniny masakr masky

Zdroje: ČTK