Pohled do zákulisí operace CIA, která rozhodla o Usámově osudu
2. 5. 2011 – 10:29 | Zpravodajství | red
Vrtulníky se snesly z temnoty v nejvýznamnější protiteroristické misi v dějinách Spojených států. Byla to operace tak tajná, že jen vybraná hrstka amerických oficiálních činitelů věděla, že se chystá. Cílem byla opevněná vila v pákistánském městě Abbottábád. Terčem byl Usáma bin Ládin, napsala dnes agentura AP.
Rozvědčíci objevili tuhle vilu v srpnu loňského roku při sledování jednoho kurýra Al-Káidy. Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) po kurýrovi pátrala po celé roky od chvíle, kdy zadržení řekli vyslýchajícím, že tento posel má takovou důvěru bin Ládina, že s vůdcem Al-Káidy možná dokonce i žije.
Rozlehlý komplex sídlící v movité čtvrti byl obklopený zdmi vysokými až 5,5 metru zakončenými ostnatým drátem. Dvě střežené brány byly jedinými přístupovými cestami dovnitř. Terasu ve třetím podlaží chránila víc než dvoumetrová zástěna a na vnější části vily byla jen hrstka oken. Dovnitř nevedly žádné telefonní linky ani internetové kabely. Odpadky obyvatelé sami pálili, aby je nemuseli nechávat venku ke sběru.
Samotné město Abbottábád leží desítky kilometrů severně od Islámábádu a ironií je, že v němž žije řada vysloužilých příslušníků pákistánské armády. Vila byla asi osmkrát větší než jakýkoli okolní dům a postavená na relativně izolovaném, velkém pozemku, uvedla s odvoláním na americké činitele agentura Reuters.
Operaci nastínil už Obama
Pracovníci špionáže předpokládali, že vila v hodnotě zhruba milionu dolarů byla postavena před pěti lety, aby chránila nějakou významnou teroristickou postavu. Otázkou bylo, koho? CIA se ptala sama sebe znovu a znovu, kdo může žít za těmi zdmi. Pokaždé došla k závěru, že je to téměř s jistotou bin Ládin.
V hrubých rysech nastínil operaci prezident Barack Obama v projevu, který přednesl v noci na dnešek. Podrobnosti poskytly rozhovory s rozvědkou, úřady pro boj s terorismem, vládními činiteli a dalšími vysokými americkými představiteli. Nikdo z nich si nepřál být jmenován.
Do poloviny února byly informace získané z mnoha zdrojů natolik jasné, že se Obama rozhodl "přikročit k agresivní akci", řekl jeden z vysokých vládních činitelů. Během následujících dvou a půl měsíců uspořádal Obama pět schůzek národní bezpečnostní rady, které se soustředily výhradně na to, zda je Usáma bin Ládin v oné vile a pokud ano, jak ho dostat, dodal činitel.
Obama operaci schválil 29. dubna
Za běžných okolností sdílejí USA své protiteroristické informace všeobecně s důvěryhodnými spojenci ve Velké Británii, Kanadě, Austrálii a dalších zemích. A USA také za běžných okolností neprovádějí pozemní operace na pákistánském území bez spolupráce s pákistánskou rozvědkou. Ale tahle mise byla příliš důležitá - a velmi utajená.
Operaci s cílem zabít bin Ládina schválil Obama 29. dubna. Byla to mise vyžadující chirurgickou přesnost, dokonce ještě větší, než jakou mohly poskytnout technologicky vyspělé bezpilotní letouny typu Predator. K jejímu provedení Obama určil malou elitní jednotku SEAL Team Six vojenského námořnictva a dal ji na povel řediteli CIA Leonu Panettovi, jehož analytici vilu na dálku sledovali.
Podrobnosti zůstávají nejasné
Panetta týmu přímo velel, dodal další z amerických činitelů, a jeho konferenční místnost byla přeměněna ve velitelské středisko. Podrobnosti o tom, jak přesně se útok odehrál, zůstávají nejasné. Ví se, že onen kurýr Al-Káidy, jeho bratr a jeden ze synů Usámy bin Ládina byli zabiti. Zraněn nebyl nikdo z Američanů. Vysocí vládní činitelé uvedli jen to, že bin Ládin "kladl odpor". A pak muž, stojící za nejhorším teroristickým útokem na území USA, zemřel zastřelen americkou kulkou do hlavy.
Ve Virginii bylo odpoledne, když Panetta a jeho tým dostali zprávu o tom, že bin Ládin je mrtev. A v konferenční místnosti propukl jásot a potlesk.