Dodal, že by měl nastat kompromis mezi ochranou pralesa a opatřením proti kůrovci. 

Český ministr životního prostředí Ladislav Miko a jeho rakouský kolega Nikolaus Berlakovich v úterý ve Vídni podepsali dohodu, jejímž cílem je omezit riziko šíření kůrovce. Dohoda o ochraně lesů na společné hranici v Národním parku Šumava počítá mimo jiné s pravidelným česko-rakouským monitoringem lesa i vývoje populací lýkožrouta. 

Na území Národního parku Šumava bylo letos vytěženo téměř 200.000 metrů kubických dřeva napadeného lýkožroutem smrkovým. Za posledních 20 let to je těžba rekordní. Podle odborníků má kůrovcová kalamita v oblasti vrcholit v letošním a následujícím roce. Loni se vytěžilo 119.603 metrů kubických napadeného dřeva.

V sousedním Bavorsku berou kůrovce jako přirozenou součást lesa - kde se kalamity s obdobím klidu střídají už miliony let - a nijak výrazně proti němu nezasahují. To v Česku propaguje i vedení NP a například zelení. Platí to v tzv. bezzásahovém území parku i na české straně Šumavy.

Proti jejich postoji se staví jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD), který naopak zvažoval vyhlášení stavu nebezpečí, pokud stát nebude kalamitu razantně řešit a napadené dřevo těžit. Přidal se k němu například i prezident Václav Klaus.